Rubriky
Komentáře a články

Změny schválené Ústavněprávním výborem v novém Občanském zákoníku

Seriál pozměňovacích návrhů je značný, ale v mnoha případech jsou spíše technického charakteru. Proto bych se rád pokusil připomenout věcné změny, které jsme pomohli prosadit. Vím, že to není zcela obvyklé, ale pokládám rekodifikaci Občanského práva za nejdůležitější právnický úkol tohoto volebního období a chtěl bych o ní co nejlepší informovanost. Současně poznamenám, že jej i po dalších čtyřech měsících detailního čtení a poslouchání všech kritik pokládám za dílko mimořádně zdařilé, za které se opravdu nebudeme muset stydět. A s ohledem k jeho rozsahu jsou navržené změny opravdu jen dílčí.

1)      Posílení osobnostních práv – jednak se v dílčím způsobem mění ve prospěch osoby samotná definice osobnostních práv (zejména obrazového a zvukového záznamu či podobizny), za druhé se posilují občanskoprávní sankce za jejich narušení, a to zvláště v případě narušení hromadnými sdělovacími prostředky. Chceme tlačit do stavu, kdy narušení těchto práv bude citelněji než dnes sankcionováno a tím i poškozený získá větší odškodnění.

2)      Změna pojetí veřejné prospěšnosti – na základě dlouhé diskuse s neziskovým sektorem jsme ponechali definici veřejné prospěšnosti, ale případné přístupy k výhodám (ať už daňovým nebo subvenčním) ponechali na speciální zákony.

3)      Posílení postavení zvířete – po vyčerpávajících diskuzích se všemi ochránci (ale také pejskaři) zvíře nadále zůstává pro účely občanského práva v postavení obdobném věci (tedy samo žádných práv nabývat nemůže a naopak je předmětem vlastnického práva včetně čerpání plodů a užitků a zcizování), ale je položen důraz na jeho hodnotu samu o sobě jako smysly nadaného živého tvora.

4)      Zvýraznění práv rodičů vůči dětem – není to jen mediálně diskutovaná otázka povinnosti dětí podřídit se pokynům rodičů odpovídajícím jejich stupni vývoje, kterou ovšem v dnešním stavu samých práv a žádných povinností považujeme za hodně principiální, ale také zamezení snahám dále ulehčovat odebírání dětí rodičům. Současně nebyla do návrhu začleněna možnost dítěte po dosažení zletilosti zpochybnit otcovství bez omezení. Pokládáme ji pouze za snahu nechat vydělat různým laboratořím pro výzkum DNA a v principu za nesprávnou.

5)      Povinnost dětí „poslouchat“ svoje rodiče si asi vyžaduje trochu podrobnější výklad, neboť byla médii, počínaje bulvárem, opět použita ke zpochybnění zákoníku i mě osobně. Obecně občanský zákoník obsahuje řadu spíše deklaratorních pravidel, která nejsou přímo soudně vynutitelná, ale slouží při řešení jiných sporů. Neboť šíře případů, které se mohou dostat před soud, je tak nepřeberná jako život sám. Proto je v OZ definováno právo na hledání vlastního štěstí, povinnost manželů zachovávat si věrnost a tisíce dalších pravidel, která nemají odraz v žádném „konkrétním“ soudním rozhodnutí. Asi všichni souhlasíme s pravidlem, že rodiče mají právo při výchově svých dětí používat přiměřená výchovná opatření a děti mají povinnost se jim podřídit. A nic jiného změna neříká. Těžko si představit soud proti vlastnímu nezdárnému  potomku, na druhou stranu před různými samozvanými taky ochránci dětí bude uvedené ustanovení vítanou ochranou.

6)      Posílení práv dětí v dětských domovech – jejich přidělení nebude jako dnes na neurčito (tedy do dosažení zletilosti), ale maximálně na tři roky a soud pak bude muset znovu rozhodnout. Souvisí to s celkovou naší snahou směřovat k vyklízení dětských domovů.

7)      Opuštěné nemovitosti bez vlastníka připadají státu – původně vládní návrh předpokládal, že budou připadat obci, na jejímž katastru se nacházejí, ale objektivně je jasné, že celá řada zvláště menších obcí by vůbec nebyla schopna je nějak převzít, proto je nutné do této pozice postavit stát jako univerzálního představitele veřejné moci.

8)      Omezení domácího násilí pouze na něj samotné a ne na jeho hrozbu – pokud už máme definici domácího násilí jako fyzického a duševního, pak je zbytečné upravovat i hrozbu tímto násilím a naopak to vede ke snaze tento institut zneužívat.

9)      Inženýrské sítě se nestávají součástí pozemku – v souvislosti se zásadou, že stavba následuje povrch (tedy, že vlastníci nemohou být odlišní, která se ovšem zavádí jako princip do budoucna a bude ještě trvat, než dojde ke sjednocení dosavadního postkomunistického nepořádku, nikoho k ničemu nechceme nutit) bude výluka pro inženýrské sítě (vodovody, kanalizace, elektrické vedení), které fakticky nemají s pozemkem jako takovým nic společného a pouze přes něj vedou na další pozemky jako věcné břemeno.

10)  Bude zaveden princip limitace zvyšování nájemného – po německém vzoru bude stanoveno, že zvyšování nájemného – po dosažení jeho obvyklé hodnoty – bude moci být maximálně dvacet procent za tři roky. Šlo hlavně o zásadní podmínku části ČSSD, která je připravena zákoník podpořit, ale i věcně pokládáme takové ustanovení za užitečné, protože tvoří jasný (a vyzkoušený) návod pro předcházení soudním sporům. Netýká se nájemného nesmluvního, stanovovaného podle dosavadních předpisů.

11)   Roční lhůta pro zrušení předkupního práva spoluvlastníků – dojde ke zrušení předkupního práva spoluvlastníků, které je ústavně neudržitelné a vytváří v případě nedohledatelných spoluvlastníků neřešitelné situace. Ale pro situaci mnoha obcí se toto zrušení posouvá ještě rok za účinnost zákona, která bude od 1.1.2014, takže jsou fakticky tři roky na vyřešení dnešních problémů.

12)  Vypadnutí „ztráty radosti z dovolené“ – na žádost představitelů cestovních kanceláří byla vypuštěna ztráta radosti z dovolené, která byla ovšem nahrazena obecnějším pojmem narušení dovolené, což nepředstavuje žádný pokles ochrany zákazníků, jen se tam ztrácí ten emocionální akcent.

13)  Zavedení povinných advokátních smluv u převodu nemovitostí – jediný návrh, který pokládám za sporný a budu navrhovat oddělené hlasování (a který také nezískal podporu našeho ministra). Argumentováno je vyšší ochranou práv účastníků smlouvy, ale já jsem přesvědčen, že si mají účastníci svá práva hlídat sami (včetně případného přizvání advokáta) a že povede jen ke zdražení prodejů nemovitostí. Navíc vyvolává zřetelný nesouhlas obcí, bank a realitek  (asi z pochopitelných důvodů).

Na závěr bych rád doporučil všem hlasovat pro všechny pozměňovací návrhy s jedinou zmíněnou výjimkou a nic dalšího z pléna už neakceptovat, protože geniální nápady na poslední chvíli nemohou u kodexu tohoto rozsahu dopadnout dobře.