Rubriky
Média

ČR Plus: Děti Charty: S vaším otcem je aspoň sranda. Příběh Marka Bendy

Foto: Khalil Baalbaki

 

V bytě rodiny Bendových na pražském Karlově náměstí probíhala zásadní setkávání lidí z disentu, byl také útočištěm pro podobně smýšlející „mimopražské“, kteří si tam jezdili „pro naději“.

 

A není divu, opravdu je tam příjemně a vlídně, byť z původní početné rodiny Bendových se počet trvalých obyvatel podstatně snížil. Dnes se tam v rámci nejužší rodiny schází 32 lidí.

Matematik, filozof, politický publicista Václav Benda vystudoval filozofii a bohemistiku, později teoretickou kybernetiku na Matematicko-fyzikální fakultě. Jeho manželka Kamila byla také matematičkou. Oba provázela jejich životem nejen matematika, ale i filozofie, zájem o věci veřejné, obětavost a katolická víra.

V době uvolňování politických poměrů koncem 60. let se Václav Benda zapojil do opozičního studentského hnutí. Byl předsedou Akademické rady studentů a spoluzakladatelem klubů katolické mládeže. A také se začala rozrůstat jejich rodina, nejstarším synem byl Marek, který se narodil v roce 1968. Následovaly děti Martin (1970), Marta (1972), Patrik (1974) a Filip (1976).

 

 

Zbytek článku včetně rozhovoru Český rozhlas Plus naleznete zde:

http://www.rozhlas.cz/plus/historie/_zprava/deti-charty-s-vasim-otcem-je-aspon-sranda-pribeh-marka-bendy–1702252
Rubriky
Média

Babiš je symbolem příživnictví a je skandální, že zapaluje svíčku na Národní

Rozhovor v Reflexu – Marek Benda je poslancem s menší přestávkou už od roku 1990. Dnešní zákonodárce za ODS se vyhraňuje zejména proti šéfovi hnutí ANO: „Já jsem pro Babiše čert, kvůli kterému se chudák po převratu musel znovu prodrat k moci.“ V rozhovoru pro Reflex.cz také říká: „Jsem pořád v šoku z toho, že předlistopadový kádr, klidně položí věnec a svíčku na Národní, to je skandál… Že se nestydí. Ti demonstranti tam stáli proti němu a jemu podobným!“

Tím předlistopadovým kádrem myslíte Andreje Babiše?

ANO je strašně složitý subjekt spojený pouze s Babišem, ne s žádnými myšlenkami. Jsou tam dokonce lidi, kteří si o sobě myslí, že jsou pravicoví.

Co pro vás osobně znamenal 17. listopad 1989, když kritizujete to, že předlistopadový kádr tam zapaluje svíčku?

Listopad byl bezesporu především o politické svobodě. Naše země na tom ekonomicky nebyla dobře – nebylo ovoce, nebyly vložky pro ženy a toaletní papír, stály se fronty, ale dejme tomu nějak málo to fungovalo. Požadavky disidentů ale byly typu „propusťte politické vězně, povolte Lidové noviny, povolte svobodné volby, pryč s vedoucí úlohou komunistické strany.“ Po svobodných volbách pak Klaus prosadil ekonomickou reformu, přišly restituce. Chtěli jsme tenkrát rovnější startovací pozice, proto kupónovka. Nesměli být zvýhodněni jen komunističtí prominenti. A to je dnes vysmíváno a zpochybňováno.

Buďte konkrétní.

Babiš říká klíčovou větu – 25 let se to tu vedlo do háje. On zpochybňuje celý polistopadový systém! Babiš je symbolem příživnictví. Já jsem pro Babiše čert, kvůli kterému se chudák po převratu musel prodrat znovu k moci.Za posledních dvacet let si vybudoval impérium na státu! Přijde mi absurdní ho dnes vídat v Poslanecké sněmovně.

Lidi ho tam zvolili i proto, že si myslí, že když je bohatý, tak nebude krást…

To je nesmysl. Vždyť už Tomáš Akvinský říkal, že zločin nevzniká z nedostatku, ale z chtivosti. Zločinec si chce zlepšit svou životní situaci a to platí i pro miliardáře.

Když hovoříme o symbolu 17. listopadu a dalším vývoji, mnoho lidí si myslelo, že se to po zkušenostech s komunismem více otočí k pravé části politického spektra. Vy jste konzervativec nebo liberál?

Už před 20 lety jsem měl ideově jasno. Měl jsem výchovu z domova, jak se má dělat politika. Poslouchal jsem tenkrát tiše na gauči, co říkají chartisté a lidé kolem někdejší Křesťansko-demokratické strany mého otce. Jsem konzervativně liberální politik. Jsem konzervativní v hodnotách a liberální v přístupu k trhu.

Jenže vaše ODS stejná není.

ODS je názorově vymezená, i když je tam spor mezi konzervativci a liberály. Jsme strana, kde jsem jak já, tak Jan Zahradil. Navzájem spolu v mnohém nesouhlasíme, ale zároveň víme, že na druhé straně máme horší oponenty. Socialisté vědí, co chtějí, a také mají různá křídla – tradiční socialisty kolem Škromacha a liberální pražskou kavárnu, která prosazuje všemožné kvóty.

Jenže mnoho politiků říká, že jsou konzervativní. Například Karel Schwarzenberg. Je podle vás konzervativec?

Když Karel o sobě říká, že je konzervativní, myslí tím “jsem starý šlechtický rod”. To já respektuju. Co je na něm ale kromě této tradice konzervativní? Schwarzenberg přece původně kandidoval za Zelené. Je podle mě hodnotově spíš liberální než konzervativní. Vždyť TOP 09 podporuje pochody homosexuálů, to není konzervativní, to jde proti rodině.

Liberálové v TOP 09 jdou proti rodině?

Dnešní evropští liberálové definují nová lidská práva, která ovšem znamenají, že ta původní se rozmělňují. Právo na rodinu, rodinný život a právo na výchovu dětí se přeměňují na nová dětská práva. Dnes se bohužel dostává na první místo to, aby děti měly co nejlepší sociálně-ekonomické zázemí. Už nesmíte dát svému dítěti ani pohlavek. Dochází k zpochybnění rodičů, protože se nad jejich rodičovská práva staví další a další práva. Nejdál jsou v tom v Norsku a Švédsku. Vidí tam jen jedince, a už ne rodinu. Společnost se ale skládá z entit, například právě rodin, které mají smysl.

Pozorujete podobný trend jako ve Skandinávii i u nás?

Marně jsem protestoval proti povinným dětským sedačkám a proti povinným helmám, tu na lyžích, tu na kole. To má být snad odpovědnost rodičů, ne? Proč by mě za to měli pokutovat? Bohužel, cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. Něco prochází přes naši sněmovnu, něco přichází z Evropské unie. Většina poslanců pro takové věci hlasuje, protože si myslí, že lidi jsou hloupí.

Mají podle vás tyto zákony až tak vážný dopad na rodiny?

Destrukce rodiny je obrovský problém. Člověk se pak ani nediví jiným národům, že o naše západní hodnoty nestojí. Ovšem na druhou stranu sice dnes převládá tento liberální model, ale konzervativci mají víc dětí. To je pozitivní.

Chystá podle vás i současná vláda další zákony, které by ohrožovaly rodinu?

Dnešní vláda téměř žádné zákony nenosí. Což je docela výhoda. A když je nosí, tak je nejsou schopni prosadit. Nastoupili s velkým humbukem, co všechno udělají, ale uběhl rok a nic zásadního nezměnili. Co ale považuji dnes za extrémně nebezpečné, je snaha omezovat domácí vzdělávání. Proč to zakazovat těm pár lidem, kteří to chtějí? Podobné je to například s rozšiřováním povinného očkování.

Rubriky
Média

Interview ČT24 k listopadu 89 a současné politice

Profilový rozhovor k výročí listopadu 89 a aktuální politické situaci. Sledujte na stránkách České televize.

Rubriky
Média

Uzdravit lidská srdce bude trvat generace, říká Marek Benda

Novinky.cz / Při příležitosti 25. výročí událostí 17. listopadu oslovily Novinky.cz přímé aktéry tehdejšího dění, aby okomentovali tehdejší události i osobní očekávání, která změnu režimu provázela. Poslanec Marek Benda, tehdy čelný představitel studentů, tvrdí, že se naplnily dřívější obavy: nastavit svobodnou společnost se zvládne do 10 let, ale uzdravit lidská srdce potrvá déle.

ak a s jakým očekáváním jste v roce 1989 vnímal listopadové události?

Vnímal jsem je velmi intenzivně, byl jsem jejich iniciátorem za nezávislé studentské hnutí Stuha a později i bezprostředním aktérem. Relativně dlouho jsme nevěděli, zda zvítězíme, nebo skončíme na léta v kriminálech (osobně jsem byl zatčen ještě 19. 11.). Základní emocí bylo porazit komunistický režim a prosadit svobodnou společnost, ekonomická témata tehdy studenty opravdu nezajímala.

Když se na tuto dobu podíváte dnes s odstupem, naplnilo se vaše očekávání?

Mám-li být poctivý k sobě tehdy i dnes, tak se očekávání opravdu naplnila. Svobodu jsme si vybojovali a užíváme si ji do dneška plnými doušky. Současně se ovšem naplnily i tehdejší obavy, které nám říkali hlavně naši otcové. A to, že nastavit svobodnou společnost a zavést tržní ekonomiku bude trvat do deseti let, ale uzdravit lidská srdce i duše deformované lety komunismu i normalizace bude trvat po dvě generace.

Co vás za posledních 25 let ve vývoji České republiky nejvíce zklamalo a co naopak nejvíce potěšilo?

Potěšil mě výkon mnoha jednotlivců i země jako celku. Potěšil mě jednoznačný příklon k Západu i svobodě. A spousta dalších věcí. Zklamala mě neuvěřitelná schopnost různých chytráků a vykuků všechno obejít a zneužít ve svůj osobní prospěch. Včetně politiky s její plejádou různých populistů a demagogů, kteří ani sami nevěří tomu, co slibují, a kdykoli to poruší.

Jak jste si v roce 1989 představoval svou vlastní budoucnost a jak hodnotíte svých posledních 25 let?

Moc jsem si nepředstavoval, byl jsem mladý a plný nadšení z toho, co jsme dokázali. A těšil jsem se na život ve svobodě. Léta to byla dobrá a naplněná. Kdybych volil jinak, byl jsem možná bohatší a oblíbenější, ale takto mám pocit, že jsem se na naplňování našich představ osobně podílel. A určitě nelituji, mám skvělou ženu a čtyři dorůstající děti a přes všechny úspěchy a pády to bylo nesmírně zajímavé období a jsem rád na světě.

Co byste České republice popřál do příštích 25 let?

Každá generace si svoji svobodu musí vždy znovu vydobýt sama. A já přeji té dnešní, ať tuto pravdu pochopí včas a nemá to tak těžké jako ta našich otců. Ať už se jedná o plíživou normalizaci, nebo o vzrůstající rizika ve světě.