Rubriky
Média

Echo24: Stačilo opravdu říci, ‚Andreji jsi ve střetu zájmu, nemůžeš být ministr‘?

foto: Petr Topič, MAFRA

Do Senátu míří ostře sledovaný zákon o střetu zájmů, který zakazuje členům vlády vlastnit média a firmám, v nichž mají alespoň 25 procent, žádat o nenárokové dotace a ucházet se o veřejné zakázky. Podpořily ho více než dvě třetiny poslanců z vládních i opozičních stran zprava i zleva. Andrej Babiš zvažuje, jestli se kvůli němu obrátí na Ústavní soud.

.

V Salonu Týdeníku Echo o něm diskutují právníci s praktickou zkušeností z politiky. Bývalá místopředsedkyně a jedna z nejvýraznějších postav Ústavního soudu, dnes senátorka za Stranu zelených Eliška Wagnerová. Petr Mlsna z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, bývalý šéf Legislativní rady vlády v kabinetu Petra Nečase a člen Ústavně právního výboru sněmovny a poslanec ODS Marek Benda.

.

Řeší zákon nebezpečnou kumulaci politické, hospodářské a mediální moci?

Benda: Já jsem celý život odpůrcem zákona o střetu zájmů. Je zbytečný. Jen popisuje nějaké stavy, o nichž víme, že je strašně snadné je obejít. Neřeší to vůbec nic. Přijímá se jen kvůli hysterickým protikorupčním organizacím. Všechno špatně. Ze zákona se stal souboj o „lex Babiš“. Za normálních okolností bych pro to nikdy nehlasoval. Dostali jsme se ale do situace, kdy se strany vládní koalice snažily zákonem vyřešit problém, který jinak řešit neuměly nebo nechtěly. Vzpomeňte si na rok 2010, když šla ODS a TOP 09 do vlády s Vítem Bártou. Jasně jsme mu řekli, že pokud chce být ve vládě, musí se zbavit své bezpečnostní agentury ABL. To byla podobná situace s oligarchou, byť nesrovnatelně menších rozměrů, než je ten současný, pět let zpátky.

To je srovnání komára s velbloudem. Bárta nečerpal dotace a nevlastnil média.

Benda: To je pravda. A my jsme ho přesto přinutili, aby se své bezpečnostní agentury zbavil. Partneři ve vládní koalici by přece měli říct: Andreji, jsi v příliš velkém střetu zájmů, nemůžeš být ministr financí. Místo toho na něj šijí speciální zákon. Normální zodpovědní politici by měli jasně vidět, že ten člověk nemůže dostat funkci, v níž má pravomoci rozhodovat o věcech, které přímo ovlivňují jeho majetek. Tohle by mělo fungovat automaticky na nepsaných pravidlech. Ostatní by ho do té funkce neměli pustit.

To je ideální svět. Jako když chceme, aby ženy přistěhovalců nechodily po Paříži zahalené v nikábech. Když se ale nepsaná pravidla nedodržují, musí přijít psaná.

Benda: Nakonec jsem pro to taky hlasoval, protože si uvědomuji, že realita je trochu jiná. Že ty věci neformálně nejsme schopni řešit. Střety zájmů a omezení vlastnictví členů vlády jsou neuvěřitelně snadno obejitelné. Pro mě je přijatelná cesta, když chce nějaký člen vlády něco vlastnit, ať to má. Ale nesmí se ucházet o veřejné peníze. Je to mnohem čistší než zákaz vlastnit ve firmě více než 40 procent, který prosazovala ČSSD, lidovci a TOP 09. Tento přístup se dá stejně hájit na všech úrovních politiky. Starosta malého města může mít firmu. Může se ucházet o veřejné zakázky kdekoliv, jenom ne ve svém městě.

.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo

Rubriky
Média

Mám pochybnosti, že snahy o revizi Ústavy budou úspěšné

www.ceska-justice.cz – Rozhovor s poslancem ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Markem Bendou (ODS) o změnách ústavy, jednotlivých zákonech z dílny ministerstva a o stavu vládní i ministerské legislativy. Některé z návrhů na změny Ústavy jsou motivovány vyřizováním si účtů s prezidentem, a k tomu jsem lehce opatrný, říká v rozhovoru pro Českou justici.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Rubriky
Média

Babiš je symbolem příživnictví a je skandální, že zapaluje svíčku na Národní

Rozhovor v Reflexu – Marek Benda je poslancem s menší přestávkou už od roku 1990. Dnešní zákonodárce za ODS se vyhraňuje zejména proti šéfovi hnutí ANO: „Já jsem pro Babiše čert, kvůli kterému se chudák po převratu musel znovu prodrat k moci.“ V rozhovoru pro Reflex.cz také říká: „Jsem pořád v šoku z toho, že předlistopadový kádr, klidně položí věnec a svíčku na Národní, to je skandál… Že se nestydí. Ti demonstranti tam stáli proti němu a jemu podobným!“

Tím předlistopadovým kádrem myslíte Andreje Babiše?

ANO je strašně složitý subjekt spojený pouze s Babišem, ne s žádnými myšlenkami. Jsou tam dokonce lidi, kteří si o sobě myslí, že jsou pravicoví.

Co pro vás osobně znamenal 17. listopad 1989, když kritizujete to, že předlistopadový kádr tam zapaluje svíčku?

Listopad byl bezesporu především o politické svobodě. Naše země na tom ekonomicky nebyla dobře – nebylo ovoce, nebyly vložky pro ženy a toaletní papír, stály se fronty, ale dejme tomu nějak málo to fungovalo. Požadavky disidentů ale byly typu „propusťte politické vězně, povolte Lidové noviny, povolte svobodné volby, pryč s vedoucí úlohou komunistické strany.“ Po svobodných volbách pak Klaus prosadil ekonomickou reformu, přišly restituce. Chtěli jsme tenkrát rovnější startovací pozice, proto kupónovka. Nesměli být zvýhodněni jen komunističtí prominenti. A to je dnes vysmíváno a zpochybňováno.

Buďte konkrétní.

Babiš říká klíčovou větu – 25 let se to tu vedlo do háje. On zpochybňuje celý polistopadový systém! Babiš je symbolem příživnictví. Já jsem pro Babiše čert, kvůli kterému se chudák po převratu musel prodrat znovu k moci.Za posledních dvacet let si vybudoval impérium na státu! Přijde mi absurdní ho dnes vídat v Poslanecké sněmovně.

Lidi ho tam zvolili i proto, že si myslí, že když je bohatý, tak nebude krást…

To je nesmysl. Vždyť už Tomáš Akvinský říkal, že zločin nevzniká z nedostatku, ale z chtivosti. Zločinec si chce zlepšit svou životní situaci a to platí i pro miliardáře.

Když hovoříme o symbolu 17. listopadu a dalším vývoji, mnoho lidí si myslelo, že se to po zkušenostech s komunismem více otočí k pravé části politického spektra. Vy jste konzervativec nebo liberál?

Už před 20 lety jsem měl ideově jasno. Měl jsem výchovu z domova, jak se má dělat politika. Poslouchal jsem tenkrát tiše na gauči, co říkají chartisté a lidé kolem někdejší Křesťansko-demokratické strany mého otce. Jsem konzervativně liberální politik. Jsem konzervativní v hodnotách a liberální v přístupu k trhu.

Jenže vaše ODS stejná není.

ODS je názorově vymezená, i když je tam spor mezi konzervativci a liberály. Jsme strana, kde jsem jak já, tak Jan Zahradil. Navzájem spolu v mnohém nesouhlasíme, ale zároveň víme, že na druhé straně máme horší oponenty. Socialisté vědí, co chtějí, a také mají různá křídla – tradiční socialisty kolem Škromacha a liberální pražskou kavárnu, která prosazuje všemožné kvóty.

Jenže mnoho politiků říká, že jsou konzervativní. Například Karel Schwarzenberg. Je podle vás konzervativec?

Když Karel o sobě říká, že je konzervativní, myslí tím “jsem starý šlechtický rod”. To já respektuju. Co je na něm ale kromě této tradice konzervativní? Schwarzenberg přece původně kandidoval za Zelené. Je podle mě hodnotově spíš liberální než konzervativní. Vždyť TOP 09 podporuje pochody homosexuálů, to není konzervativní, to jde proti rodině.

Liberálové v TOP 09 jdou proti rodině?

Dnešní evropští liberálové definují nová lidská práva, která ovšem znamenají, že ta původní se rozmělňují. Právo na rodinu, rodinný život a právo na výchovu dětí se přeměňují na nová dětská práva. Dnes se bohužel dostává na první místo to, aby děti měly co nejlepší sociálně-ekonomické zázemí. Už nesmíte dát svému dítěti ani pohlavek. Dochází k zpochybnění rodičů, protože se nad jejich rodičovská práva staví další a další práva. Nejdál jsou v tom v Norsku a Švédsku. Vidí tam jen jedince, a už ne rodinu. Společnost se ale skládá z entit, například právě rodin, které mají smysl.

Pozorujete podobný trend jako ve Skandinávii i u nás?

Marně jsem protestoval proti povinným dětským sedačkám a proti povinným helmám, tu na lyžích, tu na kole. To má být snad odpovědnost rodičů, ne? Proč by mě za to měli pokutovat? Bohužel, cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. Něco prochází přes naši sněmovnu, něco přichází z Evropské unie. Většina poslanců pro takové věci hlasuje, protože si myslí, že lidi jsou hloupí.

Mají podle vás tyto zákony až tak vážný dopad na rodiny?

Destrukce rodiny je obrovský problém. Člověk se pak ani nediví jiným národům, že o naše západní hodnoty nestojí. Ovšem na druhou stranu sice dnes převládá tento liberální model, ale konzervativci mají víc dětí. To je pozitivní.

Chystá podle vás i současná vláda další zákony, které by ohrožovaly rodinu?

Dnešní vláda téměř žádné zákony nenosí. Což je docela výhoda. A když je nosí, tak je nejsou schopni prosadit. Nastoupili s velkým humbukem, co všechno udělají, ale uběhl rok a nic zásadního nezměnili. Co ale považuji dnes za extrémně nebezpečné, je snaha omezovat domácí vzdělávání. Proč to zakazovat těm pár lidem, kteří to chtějí? Podobné je to například s rozšiřováním povinného očkování.

Rubriky
Aktuality - volby 2013 Komentáře a články

Tři důvody proč nevolit Andreje Babiše

Nikdo není nepopsaný list papíru. Ani Andrej Babiš, sám sebe vydávající za spasitele české politiky. Co o něm vlastně víme, kromě toho, že je úspěšným miliardářem?

Babiš kolaborující

Babiš byl mnoholetým agentem Státní bezpečnosti. Jeho svazek byl ale skartován (což mimochodem svědčí o tom, že byl až do poslední chvíle aktivním tajným spolupracovníkem, neboť právě „živé“ svazky se ničily jako první, ostatní už StB uklidit nestihla), proto Andrej Babiš této kapitoly svého života nebojí a se slovenským Ústavem paměti národa se dokonce rozhodl soudit o své dobré jméno. Mohl se očistit ještě před volbami, ale o svém vítězství na poslední chvíli zapochyboval a raději rozdával koblihy v pražském metru, než aby odjel k soudu na Slovensko. Proč asi? Podle všeho dostal signál, že se v ostatních svazcích přece jen něco průkazného našlo.

Po dvaceti letech se možná mnohým jeví směšné zabývat se otázkou, jak se kdo choval za normalizace, zda byl členem Komunistické strany nebo spolupracoval se Státní bezpečností. Ale z druhé strany: co jiného než chování v mezní situaci o nás a našem charakteru svědčí více a lépe? Vlastizrádná kolaborace se zločineckou organizací, plnící vůli okupantů, nepochybně vypovídá o ochotě člověka zaprodat svoji duši ďáblu za materiální výhody, o jeho schopnosti vnitřně si obhájit jakoukoliv levotu, pokud mu přinese osobní výhody. A to pro vrcholného politika, jako představitelé mocenské elity, jistě není dobré vysvědčení. Proto jsme již začátkem devadesátých let přijali lustrační zákon.

A Babišova sebereflexe? U bolševiků byl, protože mu to poradila maminka, spolupráci se Státní bezpečností tvrdošíjně popírá.

→ Čtěte také: Nové důkazy: našly se záznamy o Babišových hlášeních StB

Babiš podnikající

Většina Babišova veřejně známého podnikání se neodehrává na volném trhu ve férovém konkurenčním prostředí. Naopak jeho doménou je trh regulovaný a státem dotovaný. Jako ryba ve vodě se cítí tam, kde je možno přisávat se na státní dotace, zdroje, kde mu k zisku majetků pomáhá leštění klik a kamarádíčkování se s politiky. Je přímo prototypem těch podnikatelů, kteří jsou dnes podle představ široké veřejnosti zodpovědni za všechny nešvary v naší zemi: kmotrů, šíbrů žijících v polosvětě mezi politikou a byznysem, lidí, kteří si umějí vydělávat zejména z peněz daňových poplatníků.

Obecně nemám nic proti tomu, že si někdo vydělává na státních dotacích: to je problém státu, pokud takové dotace poskytuje (a je to chyba nás – politiků). Ale dojímá mě krátkozrakost a neuvěřitelně naivní představy těch spoluobčanů, kteří unisono opakují, že nebude krást jako ostatní politici, protože je miliardář. Možná nepotřebuje cinknout tu či onu zakázku. Ale jakékoliv zvýšení dotací v zemědělství nebo v některých segmentech obnovitelných zdrojů mu přináší ne milióny, ale minimálně desítky či stovky milionů zisku. A proč by si jako budoucí vrcholný politik vypouštěl vlastní rybník?

Stát je třeba řídit jako firmu

Stát nikdy nemůže fungovat jako firma, protože jeho úkoly jsou jiné. Z hlediska Babišovy podnikatelské praxe to má ale jeden pikantní háček. Podle mých informací neumí s žádnými firmami normálně spolupracovat a vždy jen směřuje k jejich pohlcení. Znám mnohé, kteří se dnes už bojí o tom mluvit. Ale je zřejmým faktem, že komu „pomohl“, toho posléze levně koupil. Chceme toto riskovat i s Českou republikou?

Babiš nastupuje do voleb nikoli v čele strany, ale hnutí. Strany již jen svou demokratickou strukturou, členskou základnou, svou minulostí a touhou po budoucnosti garantují jistou pevnost názorů a konzistentnost postojů. Narychlo shůry vytvořená hnutí negarantují vůbec nic. Jak jsme viděli po minulých volbách, Věci veřejné mohly měnit názor každý den, protože se nikomu nemusely zodpovídat. Velké strany mají s každým ústupkem koaličním partnerům problémy, protože ho obtížně obhajují před svou členskou základnou, což dokonce někdy může vést až k jejich sebedestrukci. Hnutí mohou měnit názor podle toho, jak se jejich lídr vyspí. A rána mohou být smutnější než večer.

Rubriky
Média

Daňovou progresi odmítám!

Exposlanec a bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda prý rozhodně nehází flintu do žita. „Já jsem absolutní optimista, myslím si, že volební výsledek bude velmi dobrý, v Praze se určitě budeme pohybovat kolem dvaceti procent, celostátně budeme spíš na patnácti procentech,“ neobává se politik, že by hlasy ODS přebralo „hnutí jednoho muže“, miliardáře Andreje Babiše. A v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz objasnil, za jakých podmínek si dokáže představit velkou koalici ODS a ČSSD.

Volební lídryně ODS a Prahy Miroslava Němcová prohlásila, že pro ODS je naprosto nepřijatelná spolupráce s politickými subjekty Úsvit, ANO, Hlavu vzhůru! a SPOZ, protože je považuje za nesystémové subjekty, které rozleptávají politický systém. Souhlasíte s tímto hodnocením?
Domnívám se, že to, co řekla Mirka Němcová, je naprosto pravda. Jestli se chceme bavit o nějakém stranickém systému, u subjektů, o kterých mluvila, není vůbec jasné kromě kultu osobnosti, co je spojuje.

Takže jsou to takové strany jednoho muže nebo ženy?
Ano, strany jednoho muže či ženy. Strany určené k tomu, aby úspěšný podnikatel nebo v minulosti úspěšný politik jako Miloš Zeman se dostali na místo, jaké si představují. O jejich programu, o tom, jak se budou chovat, nevíme vůbec nic. Naše zkušenosti z tohoto volebního období s Věcmi veřejnými a jejich postupným rozpadáváním byly opravdu velmi tristní.

Kdo vám připadá jako případný partner ke spolupráci, i když v této situaci asi nelze mluvit o vládním koaličním partnerovi, ale spíš o partnerovi v řadách opozice, s kterým byste mohli ladit společná stanoviska proti případné levicové vládě? Zůstává jen TOP 09, nebo vidíte i nějakou jinou možnost?
Já bych rozhodně neházel flintu do žita. To je první věc. Uvidíme po volbách, jestli budeme v opozici nebo kdo bude ve vládní koalici. Samozřejmě že relativně přirozeným partnerem je TOP 09, přirozeným partnerem je KDU-ČSL, pokud se dostane do sněmovny, partnerem, s kterým máme nějaké zkušenosti, i když ne vždycky úplně dobré, je potenciálně Strana zelených. I Svobodní, určitě se s nimi známe, určitě se s nimi v řadě věcí shodujeme.

Co si myslíte o průzkumech volebních preferencí politických stran? Podle STEM jste v této chvíli na třetím místě, dokonce mírně posilujete, jiné průzkumy vás řadí až na páté místo za ČSSD, komunisty, TOP 09 a ANO.
Já myslím, že průzkumy ukazují jedno, politická situace je velmi nejasná a voliči jsou v mnoha případech ještě nerozhodnutí.

Věříte, že se vám podaří ve vždy pravicové Praze, kde máte silnou kandidátku v čele s Miroslavou Němcovou, dosáhnout slušného výsledku, třeba patnácti procent hlasů?
Já jsem absolutní optimista, myslím si, že ten výsledek bude velmi dobrý. V Praze se určitě budeme pohybovat kolem dvaceti procent a celostátně budeme spíš na patnácti procentech. Naším cílem není být osmiprocentní stranou, naším cílem je být vážnou protiváhou sociální demokracii a levici jako celku. To je náš jednoznačný cíl a myslím, že o tom voliče přesvědčíme.

Opravdu si myslíte, že takový volební výsledek ODS je v současné době reálný?
Ano, pokládám ho za reálný.

Hovoří se o tom, že ODS po vzoru německých konzervativců CDU-CSU, kteří vsadili na tvář Angely Merkelové, zaměří volební kampaň víc na osobnost Miroslavy Němcové, která se těší důvěře veřejnosti. Je to tak?
Paní Němcová je lídrem pražské kandidátky, nepochybně ji využijeme.

Podobných podnikatelských projektů, jako je ANO miliardáře Andreje Babiše, se objevilo v Evropě víc. Naposledy strana rakousko-kanadského byznysmena Franka Stronacha  uspěla o víkendových sněmovních volbách v Rakousku s necelými šesti procenty hlasů. Myslíte si, že se i u nás podaří Babišovu hnutí vstoupit do Parlamentu?
Já nejsem prognostik, prognózy ať dělají jiní. Já se snažím, abychom my uspěli. Jestli se Babišovu hnutí podaří nebo nepodaří uspět, to uvidíme, já jeho hnutí pokládám za nesmírně problematické, protože hnutí založené na jednom muži je vždycky problém. Ale jak voliči ohodnotí Babišovu minulost a jeho podnikání, prognózovat nebudu.

Ale neobáváte se, že vám toto hnutí může odlákat bývalé voliče? Podle některých průzkumů ODS opouští kolem sedmi set tisíc voličů, kteří jí v minulých volbách dali hlas, přecházejí zčásti k TOP 09, zčásti právě k Babišovu hnutí. Například zarytý příznivec ODS, majitel firmy Jablotron Dalibor Dědek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz potvrdil, že ODS už volit nebude a podpoří pana Babiše. Nemůže se podobně zachovat víc podnikatelů?
Já jsem ještě žádného živého voliče pana Babiše osobně neviděl. Ale mnozí mi vyprávějí, že takoví lidé existují, právě z těch středně podnikatelských kruhů. Ale mně se k tomu ještě nikdy nikdo nepřiznal.

Politika bývalé koaliční vlády ODS, TOP 09 a LIDEM příliš podnikatelům a živnostníkům nepřála. Teď znovu říkáte, že chcete ponechat DPH na 15 a 21 procentech, že nebudete škodit živnostníkům. Co chcete udělat pro to, aby vám uvěřili, když v minulém volebním období ODS porušila svůj slib, že nebude zvyšovat daně, a pak zvedla sazby DPH?
Sazby DPH jsme zvedli, to je pravda, na druhou stranu jsme vždycky říkali, že daně je třeba přesouvat z daní přímých na daně nepřímé, to znamená na zdaňování spotřeby. Tím jsme se nikdy netajili a myslím si, že i v této vládní koalici, když si vzpomeneme, kolikrát vymýšlel pan Kalousek dodatečné zdanění živnostníků, snižování paušálů a další věci, jsme minimálně živnostníky uhájili proti všem takovým nápadům. Já věřím, že si to nakonec uvědomí a že se to u voleb promítne.

Zachovali byste se v budoucnu ve vládní koalici jinak, kdyby zase někdo z koaličních partnerů přišel s nápadem, který by byl v rozporu s vaším vlastním programem týkajícím se podnikatelů a živnostníků?
Vládní koalice je vždycky o nějakém kompromisu. Ale kromě DPH jsme živnostníky v minulém volebním období nějak dramaticky nepoškodili. A co jim hrozilo a hrozí do budoucna při všech těch výrocích z řad sociální demokracie, že jsou to paraziti, je mnohem nebezpečnější než zvednutí DPH, které jsme provedli.

Zvýšení jakýchkoli přímých daní je pro vás tedy tabu. Nepodpořili byste ani progresivní zdanění příjmů, které prosazují sociální demokraté?
Progresi zdanění zásadně odmítáme.

Ve volebním programu máte opět slučování ministerských resortů. I když se to pravidelně opakuje ve vašich programech od roku 2003, zatím k tomu nedošlo, asi i kvůli koaličnímu vládnutí, aby každá strana mohla dostat určitý počet křesel. Není to jen nesplnitelný slib, nebo věříte, že byste to už dokázali prosadit?
Minulá vláda jedno ministerstvo – informatiky – zrušila, Nečasova vláda na to byla připravena. Vážně jsme chystali, a mělo to být do řádných voleb hotové, sloučit ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu a zrušit Ministerstvo pro místní rozvoj. Bohužel se to z časových důvodů a kvůli rozpadu vlády už nepodařilo, ale chceme to určitě dokončit.

Nestihli jste dokončit víc věcí, protože po rezignaci premiéra Petra Nečase odmítl prezident Miloš Zeman jmenovat Miroslavu Němcovou premiérkou, i když v té době měly strany původní vládní koalice ve sněmovně “stojedničkovou” většinu. Kritizovali jste postup prezidenta, když si vytvořil vládu ze svých podporovatelů a kamarádů, TOP 09 dokonce připravila změnu Ústavy na omezení prezidentských pravomocí. Byla by ODS pro takovou úpravu?
Já jsem sám za sebe strašně opatrný na to, aby se každá krize v zemi řešila změnou Ústavy. Už jsme na to takhle jednou naskočili v případě přímé volby prezidenta. Já už jsem v minulosti navrhoval některé změny, které by mi přišly rozumné a které by měly stabilizovat vládní systém, ať už to byl kancléřský systém, tedy aby současně k nedůvěře vládě byl navržen nový premiér, to jsou myslím dílčí změny, které se v Ústavě dají dělat a které by měly stabilizovat systém jako celek. Ale abych proto, že Miloš Zeman si s Ústavou a ústavními zvyklostmi pohrává, jak chce, honem měnil pravomoci prezidenta, na to jsem trochu opatrný.

Ale mluví se o tom, že by Ústava nějaké změny stejně potřebovala.
O tom už se mluví dvacet let. Já bych to nepřeceňoval. Pokud bude dostatečně silný a sebevědomý Parlament, respektive Poslanecké sněmovna, ve které budou strany, které jsou zastánci systému, a ne zastánci silné ruky, tak podle mého názoru dokáží ten boj s prezidentem vybojovat.

I kdyby se vaše víra o patnácti procentech, které získá ODS ve volbách, vyplnila, zřejmě zůstanete v opozici. Jste připraveni na opoziční roli?
Chceme jít do voleb, abychom zastavili nástup levice, chceme být stranou, která zabrání minimálně ústavní většině levice, ale samozřejmě počítáme, jako v kterýchkoli jiných volbách s tím, že můžeme být v opozici. A pak se musíme jednoznačně proti vládě vymezit.

Dokážete si představit, že by za nějakých podmínek šla ODS do vládní spolupráce se sociálními demokraty? Může podle vás nastat situace, kdy byste spolu uzavřeli velkou koalici?
Já myslím, že programově je velká koalice se sociálními demokraty v podstatě vyloučena, ta míra shody s nimi je velmi nízká. Na druhou stranu říkám, pokud by to byla jediná cesta, jak zastavit Miloše Zemana a jeho představy o tom, jak si bude se zemí dělat, co chce, a jmenovat své vlády, tak by na překlenovací období nějaká míra spolupráce se sociální demokracií byla asi možná. Ale programově celé čtyři roky si vůbec nedokážu představit.