Rubriky
Komentáře a články

Marek Benda: Na začátku bych Vystrčilovi cestu na Tchaj-wan rozmlouval, ale když z toho Čína udělala casus belli, nedalo se nic dělat

ROZHOVOR „Mám pocit, že jsme se ocitli v úplném blázinci. Zejména premiér dává najevo, že je mu všechno úplně jedno a rozvrat veřejných financí je mu naprosto lhostejný,“ říká poslanec Marek Benda (ODS), podle nějž je vládní koalice připravena veřejné finance zničit, nebo mají pocit, že mohou tisknout peníze donekonečna. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvažuje, proč výsledky hnutí ANO v nadcházejících volbách „budou neslavné“. A proč Miloš Vystrčil na Tchaj-wan cestoval, neboť „se nic jiného udělat nedalo“.

Přečtěte si v Parlamentních listech:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Marek-Benda-Na-zacatku-bych-Vystrcilovi-cestu-na-Tchaj-wan-rozmlouval-ale-kdyz-z-toho-Cina-udelala-casus-belli-nedalo-se-nic-delat-636094

Nedávno jste pro server Echo24.cz řekl, že přišel čas, aby se česká vláda přestala klanět Číně a podala pomocnou ruku Tchaj-wanu ve snaze prosadit se. Jak tedy vnímáte cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan, která nyní skončila?

Jsem dlouholetý předseda skupiny přátel Tchaj-wanu v dolní komoře Parlamentu, na Tchaj-wanu jsem opakovaně na podobných, i když ne tak medializovaných cestách, byl a pokládám za správné, že tam tentokrát Miloš Vystrčil jel. Možná, kdyby to bylo někdy na začátku, tak mu rozmlouvám, že předseda Senátu je příliš vysoká pozice, ale v okamžiku, kdy z toho Čína udělala casus belli, tak se nic jiného udělat nedalo.

Jak by tedy česká strana měla reagovat na čínská slova, že návštěvu Vystrčil draze zaplatí?

Myslím, že ta slova jsou samozřejmě absolutně za hranou. Jde o vnitročínské prohlášení, ale co má znamenat, že cestu draze zaplatí? Speciálně takové osobní vyjádření, vyhrožují jemu osobně? Nebo už se nikdy nepodívá do Číny? To je dost možné, s tím já počítám také, že se do Číny nikdy nepodívám, když jsem byl opakovaně na Tchaj-wanu, a nějak se bez toho obejdu. Všichni víme, že tuto cenu platíme. V diplomatickém jazyku je takové vyjádření za hranou a je dobře, že se česká vláda ozvala, odmítla to, a že bylo jasně sděleno panu velvyslanci, že podobné jednání je za čarou.

Jaký vzkaz podle vás touto cestou Česká republika ostatním státům vyslala? Jak to zasáhne do zahraniční politiky?

Myslím, že tu vždy byla snaha o nějaký vyvážený vztah k všeobecnému obchodování. Někdy před pěti, šesti lety zahájil prezident (Miloš Zeman, pozn. red.) diplomatickou ofenzivu směrem k Číně, ze které ale upřímně řečeno nebylo vůbec nic. Kdo si pamatuje slavnou návštěvu čínského prezidenta zde, tak na jejím začátku bylo 80 miliard investic, na konci se jednalo o 240 miliard investic a z těchto plánů sem kromě nějakých drobných do jednoho fotbalového klubu nepřišlo vůbec nic.

Čili se ukázalo, že poklonkovat Číně fakticky nemá pro republiku žádný význam. Ekonomické vztahy s Tchaj-wanem jsou mnohem lepší. Všichni, kdo nás honí za to, že v zahraniční politice by měla rozhodovat ekonomická dimenze a nikoliv lidská práva a tady je to přesně ukázka toho, že rozhoduje ekonomická dimenze.

Když jste to zmínil, jak si vysvětlujete mlčení ze strany hlavy státu Miloše Zemana k tomuto tématu?

Prezident v minulosti řekl, že ani Jardu Kuberovi, ani Miloši Vystrčilovi cestu nedoporučuje. To, že v tuto chvíli dokáže mlčet a zbytečně konflikt vnitrostátně nerozdmýchávat, je spíše ukázkou jeho státnictví. Je dobře, že nevypadáme už úplně jako šašci.

K domácí politice. Blíží se krajské volby a je jasné, že v krajích dochází ke kombinování koalic a ke vzájemnému podporování kandidátů. Zabere to v regionech? Může být hnutí ANO výsledkem nepříjemně překvapeno?

My nekandidujeme do všech senátních obvodů jako v minulosti, máme asi 19 kandidátů, asi pět společně podporovaných, a čtyři obvody, kde nekandidujeme vůbec a podporujeme někoho jiného. I v těch krajských volbách v devíti krajích máme nějaký typ koalice. Koalice jsou různé, někde s TOPkou, někde s lidovci, někde s menšími uskupeními. Je to různé napříč republikou. Já věřím, že v senátních volbách uspějeme velmi slušně a osobně si myslím, že výsledky hnutí ANO budou neslavné, protože do voleb do Senátu vůbec nemají osobnosti. Tam prohrávají notoricky, protože je to prostě hnutí jednoho muže, a tím pádem nemají figury, které by byly schopny vyhrát senátní volby. A v těch krajských volbách napáchali tam, kde vládli, tak fatální chyby… když se podíváme do středních Čech nebo na jižní Moravu, mám dojem, že už jim to voliči začnou spočítávat.

Ke spojování však dochází i na parlamentní úrovni, probíhají různá jednání, například Starostové se dost možná spojí s piráty. ODS také zvažovala a jednala o spojení, pomáhá takové spojování ve Sněmovně proti Babišovi?

Ve Sněmovně to pochopitelně nepomůže. Ve Sněmovně se žádné poměry nezměnily a kdo si myslí, že se ve Sněmovně něco změnilo, tak nechápe politiku. Opoziční strany mají stále tolik, kolik měly a vládní koalice má naprosto bezpečnou většinu, protože kromě komunistů má vždy v situacích, kdy to potřebuje, ještě SPD. Tam se nezmění vůbec nic. Jinak jsem někdy před půl rokem napsal zásadní text, ve kterém říkám, že spojovat se je při našem volebním systému nezbytně nutné. Strany, které mají pět až sedm procent, dramaticky ztrácejí a fakticky systému škodí. A ODS jako nejsilnější z běžných či středopravých demokratických stran má míru zodpovědnosti za to, že dokáže nějakým způsobem třeba i ubrat své ambice a dokáže vytvořit spojovací prostor pro ostatní, aby hlasy zbytečně nepropadávaly. Současně jsem ale jasně říkal už tehdy, že do krajských voleb se nic nestane, protože budou všichni tak trochu čekat na výsledky, a nikdo se před nimi nebude chtít oslabit.

Jak z opoziční lavice hodnotíte poslední zásadní kroky vlády kolem rozpočtu. Ať už snížení daně z příjmu fyzických osob, zrušení superhrubé mzdy nebo pětitisícový příspěvek důchodcům? Jak si podle vás česká vláda v posledních měsících, co se týká rozpočtu v rámci koronavirového dění, vede?

Já mám pocit, že jsme se ocitli v úplném blázinci. Zejména premiér, a sociální demokracie se tak chovala už dříve, na to jsme byli plus minus zvyklí. Nyní ale zejména premiér dává najevo, že je mu všechno úplně jedno, a že jenom za šanci na vítězství je ochoten zaplatit cokoliv. Rozvrat veřejných financí je mu naprosto lhostejný. Vidím to jako obrovský problém, samozřejmě některé kroky snižování daní jsme vždy podporovali, zrušení superhrubé mzdy jsme vždy podporovali, ale ještě v kombinaci s rozdáváním důchodcům… já chápu, že byli vystresováni, vidím to na svém okolí a všude, že stres, který na ně byl vržen, do značné míry i kvůli vládě, byl veliký, ale důchodci byli jediní, kterým příjmy opravdu nepropadly, jejich příjmům se nestalo vůbec nic.

Také proto nejvíce nervózně zvedají hlasy předsedkyně Národní rozpočtové rady, guvernér České národní banky, a další, kteří vidí, že jsou prostě rozhodnutí veřejné finance zničit, nebo začít ignorovat nebo mají pocit, že mohou tisknout peníze donekonečna.

Jak se v souvislosti s tímto díváte na své prohlášení, že nesouhlasíte se snižováním platů poslanců a soudců podle návrhu ministryně sociálních věcí Jany Maláčové?

Ministryně Maláčová přišla s návrhem na snížení platů soudců a státních zástupců o třetinu. Mohu se bavit o tom, zda zastavím zvyšování, zda snížím náklady o pět či deset procent, ale zejména ve vztahu k soudcům a k státním zástupcům jako nezávislé moci nemohu přijít vážně s tezí, že snížím platy o třetinu. To je vtip? Nebo bezbřehý křik populismu, který neznamená vůbec nic a nikdo ho ani nemyslí vážně?

Já bych zmrazování viděl v podstatě jako problém, ale současně chápu, že i veřejná moc by se nějakým způsobem měla přihlásit k tomu, že je připravena šetřit. Jsem ochoten se o tomhle bavit, ale nemůže to být v rozsahu, že někomu seberu třetinu platu, to je za čarou.

Mělo by tedy dojít, když jsme to naťukli, k nějakému zásahu právě do platů politiků, poslanců a senátorů, podle vás? Aby se složky státní moci také účastnily úspor v rámci koronavirové krize?

Zatím nikdo nespoří. Kdyby někdo vážně přišel s tím, že chce spořit, tak tomu rozumím. V rozhovoru jsem říkal, a možná by dávalo smysl, aby se platy všech ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců odvíjely nikoliv od platu ve veřejné sféře, ale od průměru platů v celé České republice. A možná i rychleji, než jak je tomu dnes s ročním zpožděním. Kdyby platy začaly klesat, tak automaticky klesne i jejich plat, koeficient by byl navázán v celém hospodářství, nikoliv jen na veřejnou sféru. Ale zase se domnívám, že by bylo nejsprávnější, aby se jednalo o automatický koeficient, a abychom nehlasovali každý o tom, o kolik si snižujeme či zvyšujeme plat.

Čím se v poslední době zabýváte?

Přes léto jsem se zabýval celou řadou témat, od prosazování nějakých věcí v trestním zákoníku přes Poslaneckou sněmovnu a Senát, včetně zvýšení hranice škod a možnosti jednodušších dohod o vině a trestu. A všeobecně snahy o zrychlení trestního řízení přes souboje o obsazení šéfa Úřadu na ochranu osobních údajů. A teď se čtrnáct dní věnuji výlučně exekucím a do Sněmovny přicházejícímu hlasování o všech možných změnách v otázkách exekučního řízení.