Rubriky
Projevy ve Sněmovně

K omezení udělení milosti prezidenta

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já řeknu také pár slov k tomuto tisku. Na rozdíl od svého předřečníka souhlasím s tím, že se Ústava nemá měnit na každé schůzi pěti až šesti zákony a že je naprosto nesmyslné tyto dílčí novelky stále projednávat. Tak já se osobně hluboce domnívám, že milost prezidenta republiky je opravdu aktem milosrdenství, který nemá být kontrasignován. K čemu je dobrá kontrasignace? Jenom k tomu, aby bylo možné na půdě této Sněmovny – této Sněmovny – interpelovat příslušného ministra nebo předsedu vlády, cože to provedl, proč to provedl a jak za to zodpovídá, jak jsme upřímně řečeno zažili i u té velké amnestie. A já si myslím, že akt individuální milosti, můžeme ho zrušit úplně, můžeme říct, že nic takového nemá existovat, máme vždycky spravedlivé soudy a žádný akt individuální milosti místo nemá. Ale pokud ho dáme do Ústavy, pokud v té Ústavě je, tak to má být individuální akt toho panovníka, toho nejvyššího, a nemá to být něco, za co se vláda politicky bude zpovídat této Sněmovně, jestli to udělala ještě správněji, ještě dobře, ta rakovina je dostatečně rozvinutá, nebo není dostatečně rozvinutá.

Z tohoto důvodu já budu hlasovat pro zamítnutí a myslím si, že je špatně, abychom tento návrh pustili do druhého čtení.

Rubriky
Projevy ve Sněmovně

K odnětí platu představitelům státní moci

Paní předsedkyně, vážené dámy a vážení pánové, já se budu snažit příliš nezdržovat, ale všichni víme, že jsme se dostali do poměrně nešťastné situace, že dochází k tomu, že ve Sněmovně jsou poslanci, kteří nemohou vykonávat svůj mandát z důvodu ať už krátkodobého zajištění ve výkonu vazby, nebo nástupu výkonu trestu.

Je tady návrh, který budeme projednávat vzápětí, který směřuje k tomu, aby takový poslanec, který byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, přišel o svůj mandát, ale všichni asi tušíme, že tam se budeme muset bavit o nějaké ústavní rovině a že to zřejmě bude možné, aby platila až od příštího volebního období.

Proto poslanecký klub ODS, kterého se to, upřímně řečeno, týká a nijak se tím nemůžeme chválit, navrhl, aby alespoň v těch případech, kdy poslanec nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, resp. poslanec nebo senátor, aby neměl nárok na plat a další náležitosti ze Sněmovny. Pokládáme to za naprosto nezbytné, alespoň toto, již pro toto volební období do zákona dát. Je jasné, že v době výkonu trestu odnětí svobody poslanec ani senátor nemohou vykonávat svůj mandát řádně, proto podle našeho názoru za něj nemají být ani placeni.

***

Já s dovolením zareaguji na vystoupení pana poslance Filipa. Možná je to pravda, ale je zcela jasné, že uprostřed volebního období nelze měnit, nelze měnit podle judikatury Ústavního soudu možnosti ztráty mandátu. Víte dobře, že příští návrh, který projednáváme, je návrh paní předsedkyně Němcové, který k tomuto směřuje, ale všichni víme, že může být platný až od začátku dalšího volebního období, protože nám Ústavní soud stanovil, že panu poslanci Melčákovi nelze ani většinovým hlasováním obou komor mandát odejmout. Takže tady máme jasný precedens. My se pokoušíme jenom řešit situaci pro toto volební období. Pro příští volební období by ji podle mě měl řešit ten další návrh, který předložila paní předsedkyně Němcová.

Rubriky
Projevy ve Sněmovně

K odložení účinnosti občanského zákoníku

Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Ten návrh zákona je velmi stručný, snaží se odsunout účinnost občanského zákoníku o jeden rok na 2015. Dobře víte, před jakým časem jsme tady občanský zákoník schvalovali, po jak dlouhých diskusích jsme ho schválili, po fakticky deseti letech příprav. Já jsem osobně přesvědčen o tom, že odsun o jeden rok vůbec nic neřeší, že budeme v polovině roku 2015 ve stejné situaci, že nám soudci přijdou opět říct, že se ho nenaučili, protože když nebudou mít nad sebou ten bič, že se ho naučit mají, tak se ho učit prostě nebudou.

Takže já jsem pro to tento návrh zákona zamítnout a musíme se pečlivě věnovat v následujících měsících doprovodné legislativě, a teprve v případě, že bychom měli pocit, že nezvládáme doprovodnou legislativu, pak má smysl uvažovat o případném odložení občanského zákoníku. Nemá to cenu, protože se ho někdo nechce učit, protože ani za rok se ho chtít učit nebude. Děkuji za pozornost.

Rubriky
Projevy ve Sněmovně

K omezení opozice obstruovat jednání Sněmovny

Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já jsem jenom chtěl zareagovat na výtku nebo stížnost, kterou tady teď vznášel předsedající Sněmovny, pan místopředseda Zaorálek. Ano, je pravda, že vládní koalice, respektive ti, kteří to navrhli, chtějí částečně a opravdu ve velmi malé části omezit práva opozice obstruovat jednání Sněmovny. Ale jestli si přečtete pořádně jednací řád do detailů, tak v § 95 se říká právě jenom to, že pro třetí čtení se vyčlení doba od 9 do 14 hodin. Zažili jsme tady opakovaně, že tímto je možné skutečně efektivně, a i v minulém volebním období, i v tomto volebním období zcela zabrzdit práci Poslanecké sněmovny a s tím právem veta si zahrávat.

My navrhujeme, aby pro tuto dobu, jenom pro tu dobu nebyla možnost využít právo veta. Hodiny budou vyhrazeny, bude se muset hlasovat zvlášť o tom, že doba být nemůže, ale bude možné to roztáhnout na celý cen, celou středu, celý pátek. Všichni to budou ráno vědět. Je to opravdu jednom efektivní opatření k tomu, abychom znemožnili zlikvidovat jednání Poslanecké sněmovny, respektive zlikvidovat projednání zákona tím, že tady opozice dva dny v týdnu pět hodin hovoří. V § 54 odst. 4 je totéž veto uplatňováno na projednávání zákonů ve třetích čteních v jiných dnech než ve středu až pátek. Toto opatření není navrhováno zrušit. Já si uvědomuji, že mají být pevné dny, kdy se projednávají třetí čtení. Jenom si myslím, že doba od 9 do 14 hodin byla efektivně dávána v době, kdy třetí čtení nebylo ještě zneužíváno k tomu, aby se v něm nekonečně mluvilo, kdy třetí čtení byl opravdu jenom průběh, jak to předpokládá zákon o jednacím řádu, který také říká, že ve třetím čtení je možné konat rozpravu, ve které se navrhne jenom oprava gramatických a jiných písemných chyb, a nepředpokládalo se, že ve třetím čtení bude znovu opakována celá rozprava z prvního a z druhého čtení.

Proto velmi prosím, aby pan místopředseda Zaorálek chápal, že práva opozice jsou v tomto směru omezována opravdu jenom velmi dílčím způsobem. Jsem připraven na to, že někdy také můžu být v opozici, a dávám si velký pozor na to, abych to nepřehnal, ale tady si myslím, že to je efektivní opatření k tomu, abychom zneužíváním třetích čtení, zneužíváním vystupování ve třetích čteních nemohli jakákoliv opozice úplně zablokovat jednání této Sněmovny.

Děkuji za pozornost.

Rubriky
Projevy ve Sněmovně

K majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi 3. čtení

Vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já chci opravdu jenom krátce zareagovat zejména na to, co říkal pan místopředseda Zaorálek.

Za prvé. Pokládám za opravdu mimořádné pokrytectví od sociální demokracie, která u Ústavního soudu vysoudila Lidový dům na základě obecných principů restitucí jako jediná politická strana, dostala ho a žije z něj, s žádnými menšími stranami se nerozdělovala a nerozdělila, tak teď zpochybňovat tentýž Ústavní soud a říkat to, že Ústavní soud přiznává práva někomu jinému, jako církvím, je nesprávné a nespravedlivé. To tedy opravdu pokládám za opravdu mimořádné. První věc.

Druhá věc. My jsme v této republice majetkové křivdy nahrazovali v nejširším možném rozsahu z celého východního bloku, jak vůbec bylo možné. Já nevím, jestli pan místopředseda Zaorálek v té době nebyl, pokud si pamatuji správně, ve vrcholných politických funkcích, ale tady došlo k nahrazení opravdu v maximálním rozsahu. Ve většině ostatních zemí východního bloku k tomuto nedošlo, ale majetkové křivdy, a to jsme dobře věděli, že nejsme schopni napravit všechno, že škody, které způsobil komunistický režim na lidských osudech, na věznění, nemožnosti studovat a desítkách a desítkách dalších věcí, nejsme schopni samozřejmě napravit, ale majetkové škody právě ve snaze obnovit vlastnickou strukturu řekněme konce první republiky jsme nahrazovali v maximálním rozsahu.

Všechny ostatní země východního bloku provedly církevní restituce. Tady se s nimi dvacet let čeká. A to i ty země, které neprovedly ty fyzické, které neprovedly ty restituce fyzickým osobám. Tady se s nimi bohužel dvacet let čeká, a čeká se až do okamžiku, kdy přijde Ústavní soud a řekne: Příliš dlouho jste na svou povinnost, milý Parlamente, kašlali.

Začneme vydávat a tato vláda předstoupí s modelem, který říká: Ano, my se pokusíme současně s tím, kdy vyhovíme Ústavnímu soudu, dojít do situace, aby došlo k odluce státu a církví ve smyslu financování představitelů duchovních církví ze státního rozpočtu. To je přece principem tohoto návrhu zákona. Tím není vracení majetku. Majetek prostě vrácen bude, protože tak řekl Ústavní soud, a můžete si čtyřikrát tady odhlasovat, že nic nevrátíte, a holt ten majetek bude vydáván, bude vydáván nejenom majetek, který je dneska v držení státu, ale bude vydáván i ten ostatní majetek a budeme z toho mít jenom tisíce soudních sporů a tisíce ostud.

To, co předkládá tato vláda, je, že majetek, který ona už nedrží, za něj vyplácí náhradu, aby tento majetek nemusel být vydáván, a současně stanoví ono právě přechodné období, které má umožnit, aby církve se postavily na vlastní nohy, aby do budoucna nebyly závislé na státním rozpočtu, aby do budoucna těch 80 % populace, která si myslí, že není správné, aby platila duchovní jednotlivých církví, aby tuto možnost mělo a aby církve byly soběstačné.

A vy chodíte a říkáte: Pojďme se vrátit k modelu, kdy my budeme mít nadále dozor nad církvemi v tom, že je budeme financovat, v tom, že je budeme platit, že budeme rozhodovat, kolik mají duchovních. A odmítáte připustit tuto myšlenku. Mě to zlobí, protože ta argumentace vždycky se zaběhne nekonečně do historie a pokládám za strašně nefér prostě se tady vracet tu k husitství, tu k třicetileté válce a říkat, jak byl kdo hodný, a pak si nerozumíte ani mezi sebou, jednotliví opoziční představitelé, protože někdo je víc husita, někdo je méně husita, někdo ho vidí jako božího bojovníka, což se mimochodem viděl i Breivik jako boží bojovník, někdo ho vidí jako katolického kněze. Stává se. Ale bavme se o principech toho zákona. A populismus, který vám vyčítám, je v tom, že sázíte na závist. Že sázíte na závist: Nepřejeme si, aby se někomu vracelo. Oni jsou to ti tlustí preláti – to se přece hrozně hezky říká -, kteří nás tady celou historii trápili a týrali. A v tomto já spatřuju váš populismus, a proto se na vás zlobím.

Rubriky
Projevy ve Sněmovně

Ke shromažďování a používání údajů

Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, když jsem byl nepřímo osloven panem zpravodajem, tak také krátce k tomuto návrhu novely, který vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, resp. jeho potřeba vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, které jsme před časem iniciovali a které se pokusilo nastavit nějaké mantinely v původně v podstatě bezbřehé úpravě shromažďování a používání údajů získaných o elektronické komunikaci a elektronickém styku orgány činnými v trestním řízení a zejména Policií České republiky. Bohužel, tak jak to bývá v českých zemích, všechny dobré úmysly dláždí cestu do pekel, to znamená, vznešené teze o tom, že je potřebujeme na vyšetřování nejzávažnějších trestných činů, byly nakonec svrženy v to, že se to používalo na všechno a že jsme ve srovnání s ostatními evropskými státy měli desetinásobné využití těchto údajů pro policejní statistiky.

Já jsem rád, že Ministerstvo vnitra přichází s novelou, která do značné míry vyhovuje rozhodnutí Ústavního soudu, která zavádí opravná a nápravná opatření v podobném režimu, jako mají doposud dneska odposlechy.

Myslím, že diskusi si zaslouží ještě rozsah trestných činů, u kterých má být použito těchto zvláštních specifických metod, které vypadají, že to je výpis z telefonů, s kým jste si volali. Ono to vypadá moc pěkně, ale bohužel to není zdaleka jenom výpis telefonů, s kým jste si volali, protože ty chytré telefony a chytré počítače dneska umějí zaznamenat každý váš krok, takže je to zároveň například cestovní mapa toho, kudy jste ten den procházeli, zcela přesně, nebo ten měsíc pozpátku. A jak bylo ukázáno na příkladu německého poslance, opravdu ti operátoři umějí na několik měsíců zpátky zmapovat, kde jste se pohybovali.

Z tohoto hlediska se domnívám, a předpokládá to i evropská směrnice, zaznělo to v podstatě ve všech slovech, která tady zatím zaznívala, že se má jednat o závažné trestné činy. Bohužel, spor, který stále vedeme s policejními orgány na Ministerstvu vnitra, je ten, že pro ně závažným trestným činem je úplně všechno. Teď nemyslím pana ministra, ale jeho podřízené, kteří nás vždycky znovu a znovu přesvědčují, že každé šíření zprávy na internetu je závažným trestným činem. Tady si myslím, že musíme vést ještě debatu o tom, jestli ta hranice tři roky je opravdu správně nastavena. Já si myslím, že není, že na přečiny se vztahovat nemá a že máme vést naopak možná debatu o tom, které z přečinů mají být specificky vymezeny.

A druhá věc, která podle mého názoru a také v souladu s evropskou legislativou má být zvažována, které všechny údaje musí operátoři – ale to není úplně úkolem tohoto zákona, to je spíš pak úkolem vyhlášek, které směřují k jeho provedení – které všechny údaje musí operátoři uchovávat. Protože jsou údaje, které operátoři mají, jako např. právě údaj o tom, kde jste se pohybovali, ale přitom je nepotřebují uchovávat. Oni potřebují uchovávat čísla spojená, nespojená pro případné reklamace. Pak je spravedlivé, aby pokud je operátoři uchovávají pro své potřeby, aby měl stát možnost na tyto údaje dosáhnout, pokud je potřebuje pro účely trestního řízení. Není nezbytně nutné, aby údaje, které operátoři nepotřebují, které by druhý den mazali, protože pro ně žádný význam nemají, byly uchovávány jenom proto, aby se policejním složkám ulehčovalo jejich zkoumání minulosti potenciálních pachatelů. A musíme vždycky vědět, že na jednoho sledovaného potenciálního pachatele připadá asi tisíc sledovaných potenciálních nepachatelů.

Takže z tohoto hlediska si myslím, že by ta debata měla být ještě zásadně vedena. Já budu žádat ústavněprávní výbor, aby to projednal. Nebudu navrhovat Poslanecké sněmovně další výbory, protože to pokládám za nesprávný postup. Myslím, že má existovat jeden výbor, který to projednává. Ale zároveň signalizuji svým kolegům, že je budu žádat, abychom to zařadili na program jednání ústavněprávního výboru, abychom tuto debatu ještě vedli.

Děkuji za pozornost.

Rubriky
Projevy ve Sněmovně

K trestání dopravních přestupků

Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já budu muset souhlasit s panem poslancem Paroubkem, což mě překvapuje. Ale chci se také přiklonit k návrhu, abychom tento návrh zákona zamítli. Pokládám ho v mnoha směrech za velmi nesystémový, velmi nešťastný. Velmi nešťastný, doslova a do písmene.

Pokud se chceme bavit o tom, že jsou některé složitější typy přestupků, u kterých by eventuálně mohlo být prodlouženo řízení pro jejich projednávání, pak se to má dělat u těchto složitějších přestupků. Pokud – a to se obávám, že je cílem navrhovatelů – je cílem prodloužit přestupkové řízení u dopravních přestupků, pak je to úplný nesmysl. Já říkám už léta, léta v této Sněmovně, že efektivita trestání dopravních přestupků má cenu, pokud přichází hned a na místě. Pokud tam ten policista stojí a na místě vás zkasíruje, tak to má nějaký preventivní účinek.

Jestli si opravdu někdo myslí, že preventivní účinek mají kamery a pokutovací systémy rozmístěné po celé zemi, kdy za tři, čtyři, pět, šest, někdy také jedenáct měsíců přijdou kartičky, které vás vyzývají, abyste se někam dostavili, že tohle povede ke snížení rychlosti a k ohleduplnějšímu chování řidičů, tak to já si tedy opravdu myslím, že nepovede. A jestli chceme tuto už takhle absurdně dlouhou lhůtu jednoho roku na projednání těchto banálních přestupků prodlužovat na dva roky, tak to já opravdu pokládám za úplný omyl. Zejména uvědomíme-li si, že v trestním právu v celé řadě trestných činů máme promlčecí dobu tři roky a víme, že prostě pokud se nestíhají některé věci, nestihnou odstíhat, tak se pak prostě nepotrestají, protože zájem státu a společnosti a schopnost po takové době něco prokazovat je natolik ztížena a zkomplikována, že už to nestojí za to.

Tak nevymýšlejme v přestupkovém řízení nějaké nové geniální myšlenky. Pokud jsou složitější přestupky, kde dejme tomu celý průběh dokazování a prokazování je tak obtížný, pak je vyberme, ale to musí udělat vláda, to musí být vládní návrh, který přinese a řekne něco jiného. Ale jestli si myslíme, že opravdu má jakýkoli smysl u dopravních přestupků a běžných přestupků proti občanskému soužití prodlužovat promlčecí, prekluzivní lhůtu na dva roky, tak to já pokládám za úplný omyl. Čili já se kloním k tomu, abychom návrh zákona zamítli.

***

Já jsem rád, že z úst předkladatelů zaznělo, že jim opravdu jde o dopravní přestupky, že žádný jiný zájem tady není, a o to více trvám na svém návrhu na to, aby návrh zákona byl zamítnut. Opravdu si přestaňme hrát na to, že to je nějaké zásadní protispolečenské jednání, že tady budou padat silná slova jako piráti silnic a podobná, a je to většinou překročení o pět až deset kilometrů povolené rychlosti v pražských, brněnských či jiných tunelech a dálnicích, kde vám po osmi měsících přijde výzva od nestíhajících městských úřadů, které místo toho, aby policie stála na ulicích a opravdu zajišťovala snižování rychlosti, tak nastavila měřicí systémy a nastavila kamerové systémy.

Já to pokládám od začátku za hrubý nesmysl. A jestli si opravdu myslíme, že u překročení rychlosti nebo u špatného parkování nám nějak pomůže, když budeme mít dva roky a za rok a devět měsíců přijde trest, jestli si fakt někdo vážně myslí, že to má preventivní účinek, tak já mám pocit, že nestál nikdy v žádném přestupkovém řízení. A to, že je pár chytráků v této zemi, kteří umějí řízení prodlužovat, tak ti ho prodlouží i na dva roky. To si buďte jistí! Je to jenom snaha zjednodušit už tak zbytečný systém.