Rubriky
Média

Uzdravit lidská srdce bude trvat generace, říká Marek Benda

Novinky.cz / Při příležitosti 25. výročí událostí 17. listopadu oslovily Novinky.cz přímé aktéry tehdejšího dění, aby okomentovali tehdejší události i osobní očekávání, která změnu režimu provázela. Poslanec Marek Benda, tehdy čelný představitel studentů, tvrdí, že se naplnily dřívější obavy: nastavit svobodnou společnost se zvládne do 10 let, ale uzdravit lidská srdce potrvá déle.

ak a s jakým očekáváním jste v roce 1989 vnímal listopadové události?

Vnímal jsem je velmi intenzivně, byl jsem jejich iniciátorem za nezávislé studentské hnutí Stuha a později i bezprostředním aktérem. Relativně dlouho jsme nevěděli, zda zvítězíme, nebo skončíme na léta v kriminálech (osobně jsem byl zatčen ještě 19. 11.). Základní emocí bylo porazit komunistický režim a prosadit svobodnou společnost, ekonomická témata tehdy studenty opravdu nezajímala.

Když se na tuto dobu podíváte dnes s odstupem, naplnilo se vaše očekávání?

Mám-li být poctivý k sobě tehdy i dnes, tak se očekávání opravdu naplnila. Svobodu jsme si vybojovali a užíváme si ji do dneška plnými doušky. Současně se ovšem naplnily i tehdejší obavy, které nám říkali hlavně naši otcové. A to, že nastavit svobodnou společnost a zavést tržní ekonomiku bude trvat do deseti let, ale uzdravit lidská srdce i duše deformované lety komunismu i normalizace bude trvat po dvě generace.

Co vás za posledních 25 let ve vývoji České republiky nejvíce zklamalo a co naopak nejvíce potěšilo?

Potěšil mě výkon mnoha jednotlivců i země jako celku. Potěšil mě jednoznačný příklon k Západu i svobodě. A spousta dalších věcí. Zklamala mě neuvěřitelná schopnost různých chytráků a vykuků všechno obejít a zneužít ve svůj osobní prospěch. Včetně politiky s její plejádou různých populistů a demagogů, kteří ani sami nevěří tomu, co slibují, a kdykoli to poruší.

Jak jste si v roce 1989 představoval svou vlastní budoucnost a jak hodnotíte svých posledních 25 let?

Moc jsem si nepředstavoval, byl jsem mladý a plný nadšení z toho, co jsme dokázali. A těšil jsem se na život ve svobodě. Léta to byla dobrá a naplněná. Kdybych volil jinak, byl jsem možná bohatší a oblíbenější, ale takto mám pocit, že jsem se na naplňování našich představ osobně podílel. A určitě nelituji, mám skvělou ženu a čtyři dorůstající děti a přes všechny úspěchy a pády to bylo nesmírně zajímavé období a jsem rád na světě.

Co byste České republice popřál do příštích 25 let?

Každá generace si svoji svobodu musí vždy znovu vydobýt sama. A já přeji té dnešní, ať tuto pravdu pochopí včas a nemá to tak těžké jako ta našich otců. Ať už se jedná o plíživou normalizaci, nebo o vzrůstající rizika ve světě.

Rubriky
Komentáře a články Média

Slova o Tchaj-wanu byla zbytečný úlet

(pro Lidové noviny) Prezident Zeman při své návštěvě Číny a setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem krom jiného prohlásil, že se nebudeme vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a že respektujme její územní nároky včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Pokládám to za strašnou hloupost.

Jsem ještě schopen pochopit, že dnešní levice v čele se Zemanem opustila ideál lidských práv a prodává je za obchodní možnosti. Osobně s tím hluboce nesouhlasím: když tu byl předseda tibetské exilové vlády, tak jsem cítil potřebu se s ním setkat už na letišti a vyjádřit mu podporu.

Přesto jsem schopen pochopit, že postoj těchto lidí vychází z jakéhosi hlubokého pudu levice.

Ta totiž nikdy nepokládala lidská práva za univerzální, ale vždy je chápala jako něco, co stát uděluje. Na rozdíl od konzervativců, kteří chápou právo na lidskou důstojnost jako právo absolutní, dané všem lidem bez rozdílu, a proto samozřejmě platné vždy a všude. Levice se nás snaží učit, že obsah lidských práv je libovolně nastavitelný. V Evropě do něj zahrnuje například i právo na bezplatnost vzdělávání či léčení, stejně jako právo homosexuálů na adopci či muslimů na nošení šátků. Na druhou stranu levice nevidí lidská práva jako nezcizitelná a univerzální, tedy vymahatelná za všech okolností a všude na světě. Britové měli za časů impéria jen omezené pojetí lidských práv, ale zato ho vyžadovali v celé své říši, například že lidské oběti (včetně upalování vdov) jsou nepřípustné. To ovšem moderní levice nedělá. V našem prostoru pojem lidských práv rozšiřuje, ale pro jiné je nepožaduje. Protože pro ni to nejsou práva daná lidstvím, ale pouze kulturním kontextem.

To vše bych snad dokázal u prezidenta Zemana pochopit. Nesouhlasím s ním, ale respektuji, že vyhrál volby a já jsem dnes jen hlas volajícího na poušti.

Zmínku o Tchaj-wanu však pokládám za úlet nebetyčného rozsahu. Škoda, že se raději nedržel starého přísloví “mluviti stříbro, mlčeti zlato”. Úplně zbytečně pokořit našeho významného obchodního, kulturního i vědeckého partnera je pro mě nepochopitelné. Nemám prostor, abych popisoval celou historii Tchaj-wanu i dynamický a složitý vývoj vztahů mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem. V posledních letech se vztahy přes Tchajwanský průliv velmi oteplily, probíhá intenzivní spolupráce, podepisují se desítky dohod, a dokonce už probíhají i jednání na politické úrovni. Současně je Tchaj-wan významným investorem v České republice a probíhá velmi široká vědecká a vysokoškolská spolupráce. Což jsou přesně obory, které potřebujeme rozvíjet, nechceme-li být pouze montovnou.

Česká republika i Tchaj-wan jsou si podobné velikostí, potřebou se zabezpečit proti sousedícímu velkému bratrovi, důrazem na inovace a kreativní schopnosti i snahou o budování a upevňování demokracie a úcty k lidským právům. Mnoho let usiluje Česká republika o rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, aniž by tím urážela pevninskou Čínu. Za těchto okolností byla zmínka prezidenta Zemana o právu Číny na území Tchaj-wanu úplně zbytečnou urážkou tchajwanského lidu, která může naše vztahy velmi poškodit. Hloupou o to víc, že vůbec nebyla potřebná a nikdo ji po něm nechtěl. Jak Miloš Zeman sám s chutí bonmotuje a cituje klasiky: bylo to horší než zločin, byla to chyba.

Rubriky
Média

V Událostech, komentářích na téma Zeman v Číně

Absolutní přešlap a zbytečná urážka Tchaj-wanu.  Hosty Událostí, komentářů poslanci Jeroným Tejc /ČSSD/, Marek Benda /ODS/ a Zdeněk Ondráček /KSČM/. 

 

 

Rubriky
Média

Zatahovat BIS do dívčí války bylo absurdní, míní Benda

Schůzka dnes již bývalé náměstkyně ministryně spravedlnosti Hany Marvanové a šéfa Bezpečnostní informační služby Jiřího Langa, o níž informovala média začátkem června, zůstane bez dohry. Rozhodla o tom sněmovní komise, která má BIS na starost. Podle jejího předsedy Marka Bendy nešlo o porušení zákona, ale o absurditu vyvolanou dívčí válkou na spravedlnosti.

„Ta medializovaná schůzka exnáměstkyně Marvanové a ředitele BIS Langa nám dnes zabrala poměrně velkou část jednání. Shodli jsme se, že ani pan ředitel, ani paní Marvanová schůzkou neporušili zákon,“ řekl deníku ECHO24.cz předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Marek Benda (ODS).

Ten také upozornil, že schůzky šéfa Bezpečnostní informační služby s náměstky na ministerstvech jsou zcela běžné. Sdělit jim může jakékoliv informace z veřejně dostupných zpráv. A právě tak prý Lang podle svých slov postupoval i v případě Marvanové. Ta se k žádným tajným informacím nedostala a ani dostat nechtěla.

„Pan ředitel nám potvrdil, že se nebavili o ničem tajném, takže je to v pořádku. Osobně se obávám, že se ukázalo, že to byla jen bouře ve sklenici vody, kterou vyvolal tehdejší spor obou dam na ministerstvu spravedlnosti. A přijde mi absurdní, že do toho svého soupeření chtěly zatahovat i Bezpečnostní informační službu,“ dodává Benda.

Marvanová se s Langem sešla i kvůli informacím, že může docházet k prorůstání klientelistických vazeb do krajských soudů v Brně a Ústí nad Labem. BIS na podobné problémy ve svých výročních zprávách upozorňuje už několik let. Podle Marvanové bylo právě téma obsazování krajských soudů jedním z důvodů války v justici, která se rozpoutala mezi ní a ministryní Helenou Válkovou (ANO).

Vyšlo v ECHO24.cz, autor Filip Nachtman

 

Rubriky
Komentáře a články Média

Protizákonné nakládání s odposlechy

V uplynulých týdnech, zřejmě pod vlivem dění na Ukrajině a možná i babišovského pohlcování státu, prošlo téměř bez povšimnutí několik kol dalšího zneužívání odposlechů a jejich publikování ve sdělovacích prostředcích.

Já sám už jsem si kdysi vysloužil nehynoucí „nelásku“ veškerého bulváru za tzv. náhubkový zákon, což byla prostě novela trestního řádu zakazující publikaci obsahů neveřejných spisů, tedy prachsprosté krádeže, a jejich využívání k osobnímu obohacení pod rouškou veřejného zájmu. Na to se trošku pozapomnělo, ale je to třeba dnes připomenout a žádat dodržování platných zákonů.

Co že se nám tu v poslední době odehrávalo? Začalo to různými rozsáhlými úniky ze spisů spletených kolem vyšetřování paní Nagyové/Nečasové. Pánové Ištván a Šlachta a všichni jejich pomocníci za věc zodpovědní jsou evidentně ve velké důkazní nouzi. Vytvořili neuvěřitelný příběh zatýkání exposlanců, okolí pana premiéra Nečase a tiskové konference o stovkách miliónů a o desítkách kil zlata. Svrhli vládu doslova v přímém přenosu a posléze za aktivního přispění prezidenta Zemana tu stvořili výměnu vlády i systému, za kterou by se nemusela stydět nejedna kvazidemokracie třetího světa. Chyběly snad jen obrněné džípy s kulomety, aby to bylo dokonalé. Ovšem za chvíli tomu bude rok a žádné soudní procesy se nekonají. Kauza Vojenského obranného zpravodajství, kterou slíbili poslat k soudu do konce října, stále visí ve vzduchu. V ostatních věcech jenom vytvářejí další a další mlhu, aby nebylo jasné, že musejí nést odpovědnost za své chování.

Tak co se s tím dá dělat? Pustíme pár odposlechů, aby bylo jasné, jaké že to ptáčky jsme to sledovali. A tak si v babišovském mediálním impériu (kterému to samozřejmě vyhovuje, nikdy se netajil tím, že jeho cílem je zlikvidovat ODS, která mu v jeho byznysech odmítla několikrát vyhovět) čteme různé úryvky z odposlechů. Které mají dokazovat, já ani nevím co.

Upřímně, mě to ani nebaví číst. Že se po Praze pohybovalo a pohybuje spousta obchodníků s teplým vzduchem? Že tu kdekdo machruje, co a koho umí, bez ohledu na to, je-li to pravda? Že byli mnozí, kteří se báli nástupu Lenky Bradáčové na Vrchní státní zastupitelství v Praze? Připomeňme, že to nebyl Jiří Pospíšil, ale oni zatracovaní Petr Nečas s Pavlem Blažkem, kteří ji nakonec jmenovali…

Prostě si vytvoříme nějaké spiklenecké teorie, lid je ostatně miluje, a budeme k nim dávat indicie, to by v tom byl čert, aby nám lidé nedrželi palce v odhalování spiklenců. A to by mohlo přijetí odpovědnosti za naprosto zpackané a neudržitelné zásahy snad ještě na chvíli oddálit.

Poslední kapku do zneužívání odposlechů však nalil soud s Romanem Janouškem. Je mi upřímně líto, že se k jeho osobě musím vyjádřit, protože jsem nejen v pražské ODS, ale v celé Praze vybojoval nejednu bitvu, abych ho zbavil vlivu na veřejné dění. Ale i člověk, kterého nemáme rádi, si zaslouží spravedlivý proces. To je smysl právního státu, jak za něj naši předci od Hilsneriády až po Chartu 77 bojovali. Představa, že jsou na kohokoliv nasazeny odposlechy kvůli závažné hospodářské kriminalitě, aby pak byly použity na prokazování chování po dopravní nehodě nebo úmyslném ublížení na zdraví, mi připadá jako z jiného světa. A jsem rád, že na to první poukázal Martin Fendrych, jeden z tvůrců polistopadového pojetí policejních sborů.

Odposlechy jsou povolovány soudem jako důkazní (!!!) prostředek pro konkrétní trestní řízení. Trvám na tom, že není možné je využívat k ničemu jinému. Ani k dokazování jiných skutků mnohem méně závažných, protože na ně by je nebylo možné ani povolit, ani ke skandalizaci lidí v novinách a k využívání institutu soudce Lynche místo trestního řízení. Tím se vracíme do atmosféry veřejných procesů Velké francouzské revoluce, ale i komunismu a nacismu s jejich peticemi za tresty smrti konkrétním občanům či společenským skupinám.

Jakmile odposlech neukazuje na prošetřovanou trestnou činnost, pak má být ihned zlikvidován. Je naprosto nepřípustné, že si je budou orgány činné v trestním řízení sušit ve svých osobních archívech, aby je při vhodné příležitosti použily na prosazování svých osobních nebo skupinových zájmů. To je nezákonné a musí to být trestáno bez ohledu ne to, že to části bulvární novinářské obce vyhovuje.

Prožil jsem si dostatečnou část svého života pod dohledem tehdejší Státní bezpečnosti, abych se do tohoto světa všudypřítomné kontroly a všemocné bezpečnosti nechtěl vracet. A to dokonce ani za cenu, že občas nějaký lump nebude potrestán (ostatně za komunismu těch nepotrestaných lumpů byla většina, trestali jenom ty, které rozhodla potrestat strana). A kdo kdy viděl a pochopil film Dvanáct rozhněvaných mužů, ten ví, že většina nemusí mít pravdu a že je důležitější chránit nevinné než potrestat viníka.

Publikováno v Pravém břehu

Rubriky
Média

Advokáti přijdou o dluhový byznys

VYŠLO V TÝDENÍKU EKONOM, AUTOR: JAN NĚMEC

Politici chtějí razantně snížit odměny advokátů při vymáhání malých pohledávek.

Tažení proti dluhovému byznysu se vedle exekutorů zaměřilo také na advokáty. Hned dvě iniciativy chtějí změnit dlouho kritizovaný stav, kdy se díky štědře nastavenému systému odměn některým kancelářím vyplácelo zapojit se do skupování velkých objemů malých pohledávek.

Ty obratem žalovaly a vydělávaly na jejich neúnosném navýšení.

Za první iniciativou je skupina poslanců ODS, TOP 09, ČSSD a KDU-ČSL, která ve sněmovně předložila návrh novely občanského soudního řádu. Ta má zásadně snížit odměny advokátů, a tím i atraktivitu dluhového byznysu. Vlastní legislativu ale připravuje také ministerstvo spravedlnosti.

O co v obou případech jde?

Marek Benda, Helena Langšádlová či Jan Bartošek předložili návrh, podle něhož by věřitel při vymáhání pohledávek do 10 tisíc korun v případě vyhraného sporu dostal přiznány náhrady za náklady soudního řízení – tedy i odměny pro advokáta – jen ve výši 300 korun za každý úkon ze čtyř. Za současného stavu může věřitel počítat při vymáhání pohledávky v exekučním řízení až se sedmi tisíci na služby advokáta (takzvanými přísudky).

Pokud by novela byla schválena, dostal by celkem jen 1200 korun, jenže za to by jen těžko sehnal kvalitního právníka. Nicméně podle poslanců má opatření „narovnat“ neúnosný stav, kdy bývají i velmi malé dluhy v řádu desetikorun vymáhány právě kvůli výdělku z náhrad.

Ministerstvo spravedlnosti sleduje stejný cíl, chce se ale vydat vlastní cestou. „Ministerstvo se rozhodlo připravit vládní návrh zákona, který se bude věcně zabývat problematikou náhrady nákladů řízení (soudního i exekučního), aby bylo zamezeno likvidaci dlužníků a zároveň bylo zachováno právo na právní pomoc,“ říká ředitel tiskového oddělení resortu Miroslav Konvalina. Úřad podle něho chce novelizovat i vyhlášky, které stanovují paušální odměny pro advokáty.

Návrhy by měly být hotové ještě do konce března.

Především poslanecký návrh, který nyní leží ve sněmovně a měl by jít do prvního čtení do konce března, je poměrně radikální a vyvolal mezi advokáty i některými spotřebitelskými sdruženími poprask. V důsledku by totiž mohl znamenat, že věřitelé ztratí jistotu, že v případě vymáhání pohledávky dostanou zaplaceny náklady na advokátní zastoupení.

V praxi by to mohlo způsobit opačnou nerovnováhu: věřitelům by se mohlo přestat vyplácet soudit se o pohledávky do 10 tisíc korun. A dlužníci by naopak mohli zjistit, že platit menší dluhy není nutné, protože za to nic nehrozí.

Jinak řečeno, pokud by se třeba řemeslník soudil o zaplacení svého zboží anebo zákazník žaloval prodejce kvůli nevyřízené reklamaci, mohli by nakonec platit advokáta ze svého. Soudní pře by se jim pak nevyplatila. Poslanecký návrh sice hovoří o tom, že by soudy přiznávaly náhrady případ od případu, jistotu by ale věřitel neměl. Záleželo by na soudu.

Mezi nejhlasitější kritiky patří Česká advokátní komora. „Zpracovali jsme na toto téma analýzu, kterou můžeme stručně shrnout do jedné věty: Pokud návrh bude přijat, v České republice bude existovat spravedlnost až od 10 tisíc a jedné koruny výše,“ obává se předseda komory Martin Vychopeň.

Komora proto navrhuje stanovit i v rámci limitu 10 tisíc pro bagatelní pohledávky několik pásem tarifních hodnot s různou výší odměny. Za žalování korunových dluhů by věřitelé dostali jen minimum, v případě sporů o vyšší dluhy by rostly i náhrady.

Marek Benda tvrdí, že nynější podoba návrhu není definitivní a o konkrétních sazbách jsou předkladatelé ochotni jednat. „Tato verze je maximalistický návrh napsaný Člověkem v tísni. Je to takový dělový výstřel, který možná vystřeluje až příliš ostře. Chceme ale, aby se o tomto problému začalo diskutovat,“ řekl Ekonomu Marek Benda. Je tedy možné, že snížení náhrad na služby advokáta nakonec nebude tak přísné, jak navrhují poslanci. Jisté ale je, že časy, kdy si někteří advokáti postavili byznys na žalování pohledávek a inkasování přehnaných odměn, se chýlí ke konci.

 

Rubriky
Média

O české závisti a pořádné prasárně. Další kolo kauzy „Nagyová“

VYŠLO V NA PORTÁLU KRAJSKELISTY.CZ, AUTOR: ANIČKA VANČOVÁ

Závist znovu vládne v českém rybníčku. A využívá toho policie. Tato tvrdá slova pronesl dlouholetý poslanec ODS Marek Benda, který nejde daleko pro ostrá slova ani ve spojitosti s Miroslavem Kalouskem (TOP 09) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Zavzpomínal také na dobu, kdy byla ČSSD tam, kde je dnes ODS. 

Zdá se, že boj mezi opozicí a koalicí se odehrává hlavně mezi šéfem ANO a místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Neobáváte se, že tak postupně Kalousek a TOP 09 přebírá roli lídra pravice?

Rozhodně nemám ten dojem. Tam jde o osobní vyřizování účtů mezi pány Babišem a Kalouskem spíš jako mezi minulým a současným ministrem financí. Řekl bych, že co se týče sněmovny, výstupů a všeho dalšího, je ODS mnohem aktivnější. Náš předseda ODS je nový, žádné průšvihy za sebou nezanechal, takže Andrej Babiš nemá prostor na nás útočit.

Vy se tedy do té kritiky Andreje Babiše nemíníte nijak zapojovat, protože to považujete za osobní spor s jeho předchůdcem v křesle ministra financí?

My se míníme aktivně zapojovat do rozpravy ve sněmovně o věcných otázkách, o plánech vlády a dalších věcech. Když srovnáte vystupování nás a TOPky, jsme na tom minimálně stejně, ne-li lépe. Nehodláme se zapojovat do hádání se o správu ministerstva financí.

Vy na rozdíl od TOP 09 nepovažujete za riziko, když ministerstvo financí vede šéf zemědělsko-potravinářsko-chemického komplexu Agrofert?

To je střet o ministerstvo financí, to ať si vede pan Kalousek jako bývalý ministr financí. Také si vzájemně říkají nejrůznější věci, z nichž polovina by podle mého názoru byla veřejně žalovatelná. My se snažíme poukazovat na systémové problémy, které jsou s hnutím pana Babiše spojeny. Jedna věc je, jestli je vlastníkem Agrofertu a jestli hrozí nějaké nebezpečí na ministerstvu financí, v tom musíme být opatrní, druhá věc je jeho vlastnění mediálního domu a mimořádné spojení politické, ekonomické a mediální moci, o kterém mluvíme opakovaně. Z hlediska české společnosti je spojení s mediální mocí nepochybně nebezpečnější.

Už se podle vás objevily nějaké indicie, které potvrzují obavy ze střetu zájmů Andreje Babiše? Není tím třeba snaha šéfa poslaneckého klubu hnutí ANO, předsedy sněmovního zemědělského výboru a člena vedení Agrofertu prosadit podporu výroby elektřiny z bioplynu, když Agrofert osm bioplynových stanic vlastní a ve velkém je také staví?

Vidíme, cítíme to, že se pan Babiš v minulosti urazil na vládu a rozhodl se samostatně kandidovat jenom proto, že mu vláda Petra Nečase odmítla přiklepnout čtvrtou dotaci na bioplyn. Myslím, že je to všeobecně známo, nebo alespoň tušeno, a tohle jsou přesně rizikové kroky, na které chceme a musíme poukazovat, kde příjmy daňových poplatníků budou směřovat přímo do firem spojených s Agrofertem.

Je v něčem současná sněmovna jiná oproti minulé? I když i v minulosti se dostaly do sněmovny nové strany, nikdy nezískaly takový vliv jako hnutí ANO.

Nezapomeňme na TOP 09, která také vznikla jako úplně nová strana, nezapomeňme na ČSSD v roce 1996, která se stala z pětiprocentní strany náhle třicetiprocentní stranou. Takže to není zase tak nenormální fenomén, že se voličské preference v čase mění a že přicházejí nové subjekty.

Ale sociální demokracie nebyla novou stranou, jde naopak o nejstarší českou stranu, která dokonce nepřetržitě fungovala v exilu a po roce 1990 už znovu i v Československu. TOP 09 byla sice novou stranou, ale v jejím čele stály známé osobnosti a jejími členy byli i bývalí lidovečtí ministři. To se s hnutím ANO, které tvoří – až na malé výjimky – lidé bez jakýchkoli politických zkušeností, nedá srovnávat. Navíc ANO není klasickou stranou s jasnou vizí, ale nepříliš vyhraněným hnutím, které založil a v podstatě řídí podnikatel a jeho zaměstnanci. V Poslanecké sněmovně se to tedy nijak neprojevuje?

Zatím se to dá strašně špatně odhadnout. Proběhla zatím jen tři hlasování, která o něčem vypovídala: volba místopředsedů sněmovny: 150 hlasů pro předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, což je velmi varovný signál, druhé hlasování bylo k vydání docenta Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání, kde pro vydání hlasovaly hlavně antisystémové strany – Úsvit, ANO a komunisté. A třetí hlasování bylo o důvěře vládě, kde poslanci Úsvitu odešli ze sálu a komunistická strana se poprvé v historii České republiky zdržela hlasování. To jsou klíčová, zajímavá a důležitá hlasování, kde se ukazuje, že vláda má v podstatě plus minus 150 hlasů a v opozici jsou jen ODS a TOP 09. To je fakticita, jinak jakoby jednotlivé dílčí politické problémy a jejich případná schopnost rozdělovat ANO na ty, kteří kandidovali za pravici, a ty, kteří kandidovali za Agrofert, se zatím neobjevily, protože se zatím žádné věcné otázky neřešily.

Už se ale ve sněmovně objevují snahy omezit některá práva opozice, například snížit počet vystoupení poslanců k jednotlivým bodům nebo zrušit přednostní vystoupení předsedů poslaneckých klubů. Jak se na tyto snahy především ze strany hnutí ANO díváte?

Myslím, že to je přesně jejich omyl z nezkušenosti, to jsou návrhy, které ve sněmovně nemají šanci projít. Tam je nepodpoří ani tradiční strany.

I komunisté jsou proti

I KSČM, protože strany, které někdy byly v opozici a nepřišly do sněmovny, aby předvedly všem ostatním, jak makají, vědí, že parlament je od slova parla, tedy rozpráví. Tam se rozpráví a představa, že se předsedům budou brát přednostní práva, je naprosto chybná a omylná a nezíská ve sněmovně žádnou podporu.

Poslední volební průzkumy preferencí dávají ODS kolem sedmi procent, stejně jako straně jednoho muže – Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Není pro vás zklamáním, že po kongresu, na kterém nový předseda Petr Fiala říkal, že ODS je zpět, se zatím nepodařilo získat důvěru svých bývalých voličů? Nečekal jste, že podpora strany půjde nahoru rychleji?

Ne, určitě ne. Pro mne zklamání a smutek bylo, že jsme na podzim šli tak strašně dolů, že veřejnost nepřečetla, že zásah policistů na Úřadu vlády byl zcela neadekvátní, a sečetla nám všechny hříchy a chyby, které jsme kdy v minulosti udělali. Je zřejmé, že se budeme vracet postupně, že důvěra byla nabourána zásadnějším způsobem. Pro mne je příjemný signál, že se to otočilo a kongres znamená pomalý nárůst. Ale nikdy jsem si opravdu nemyslel, že hned zvedneme preference na dvojnásobek.

Takže věříte, že ODS má budoucnost, i když už ji někteří experti málem pohřbívali?

Kdybych nedoufal, že je nějaká budoucnost, tak se o nic nesnažím a půjdu si vydělávat někam do privátu. Doufám, že budoucnost nějaká je. Ale myslím, že to bude hodně záležet na nás, že si tu budoucnost budeme muset odpracovat a předvést lidem, že mají proč nás volit a proč nám důvěřovat. Vím, že je to běh na delší trať, ale myslím, že jsme schopni ho zvládnout.

Zmínil jste, že vám hodně uškodila kauza, u níž se vžil název kauza Nagyová, která vedla k pádu Nečasova kabinetu. Dodnes to není vyřešené, ale v médiích se objevují různé informace uniklé z policejních spisů o přijímání nákladných darů, které poškozují bývalou šéfku premiérova kabinetu a dnes jeho manželku. Jak to vnímáte? Někdo za tím vidí snahu poškodit ODS nebo snahu, aby policie dodatečně zdůvodnila razanci zásahu na Úřadu vlády, když „vybouchla“ s obviněním tří exposlanců ODS z korupce.

Je to kombinace obou faktorů. Je to enormní snaha státního zastupitelství a policie, aby nějak zdůvodnily, že to vůbec proběhlo a že z toho nemají vůbec nic kromě pofiderního obvinění Vojenského obranného zpravodajství, které slibovaly, že bude v říjnu u soudu a neděje se tam vůbec nic, a kromě na vodě postaveného obvinění expremiéra Petra Nečase z korupce tří exposlanců, které podle mne shoří jak věchýtek trávy. Ano, samozřejmě se orgány činné v trestním řízení snaží za každou cenu bránit svůj postup a přesvědčit veřejnost, že je nějak důvodný. Současně si myslím, že ODS poměrně razantně a jednoznačně vystoupila proti obvinění Petra Nečase, proto je to také pomsta ODS. Nepochybuji o tom, že je to absurdní špinavost a prasárna.

Orgány činné v trestním řízení jsou tady od toho, aby stavěly lidi před soud, a ne aby je veřejně pomlouvaly a skandalizovaly účelovým vypouštěním informací ze spisů. To, co se tady odehrává, je jako když  jsme někde v padesátých letech nebo v protižidovských pogromech. Je nutné říci, že principiálně by státní úředník neměl přijímat nákladné dárky a už vůbec ne v souvislosti s výkonem své funkce, to nepochybně každý z nás podepíše. Ale ať orgány činné v trestním řízení prokáží, jestli někdo měl neoprávněné, nezdaněné příjmy, jestli přijal úplatek za to, že něco zprostředkoval. Tohle vyšetřit je samozřejmě věcí policie a je to tak správně. Ale policie to nesmí řešit tak, že když to někomu nemohou prokázat, že ho začnou skandalizovat a předhazovat soudci Lynchi. To jen spouští ohyzdnou hru na českou závist a možnost obrany proti tomu je nula.