Rubriky
Aktuality - volby 2013 Komentáře a články

Jak jsem se nemýlil v politice

Každý z nás se občas mýlí. Lékař udělá špatnou diagnózu, burzovní makléř vsadí na špatnou investici… Mýlit se je lidské. Pan prezident Zeman dokonce vydal celou knihu Jak jsem se mýlil v politice. Fakticky jí chtěl ale jen říci, že on osobně je neomylný.

To já o sobě rozhodně netvrdím. V politice jsem ale už dlouho a za ta léta jsem se snad i něčemu naučil: součástí mé politické práce je pokud možno neomylně rozpoznat, co ta či ona změna zákona přinese a k čemu může dovést.

Navzdory názorům veřejnosti a tlaku médií jsem ve Sněmovně opakovaně hlásal, že přímá volba prezidenta může vést k zásadnímu rozkolísání moci ve státě a ke snaze o úplné překreslení celého demokratického systému. Nejednou jsem říkal, že se velmi snadno může stát, že přímo zvolený prezident tu „žvanírnu“ na Malé Straně za potlesku občanů rozežene a bude chtít vládnout po svém. Musím ovšem zcela sebekriticky přiznat, že jsem posléze podlehl tlaku koaličních partnerů a přímou volbu podpořil. Pokládám to za svoji velkou chybu.

Přečtěte si: Projev ve sněmovně k přímé volbě prezidenta (22. 9. 2010)

Stejně tak jsem opakovaně varoval před zcela nekontrolovatelnou mocí státního zastupitelství. Vždy jsem trval na tom, že se zvyšující se mocí se musí pojit také zvýšená odpovědnost. Má-li mít kdokoli v zemi pravomoc druhému zcela převrátit život a z bezúhonného občana učinit vyvrhela, pak musí jednoznačně odpovídat za své případné chyby. Bohužel i tady jsme tak dlouho podléhali módní vlně, že je třeba všechny bohaté podnikatele a pokud možno i nějaké ty „hnusné“ politiky stíhat, až jsme dospěli k absurdnímu zásahu na Úřadu vlády a pádu premiéra Petra Nečase. A to všechno bez jakéhokoli obvinění za nějakou významnou korupční činnost.

Přečtěte si: Rovnováha moci a odpovědnosti (6. 8. 2012)

Poukazuji na dva příklady, před nimiž jsem varoval, ale nedokázal jim zabránit. Jejich spojením jsme dnes svědky naprosté dominance prezidenta a státních zástupců nad státem a závažného rozkladu politiky jako takové.

Vidím ovšem další pokračování této hry, které mě naplňuje snad ještě většími obavami. Je evidentní, že cílem Miloše Zemana je ovládnout levicovou část politického spektra a diktovat tudy budoucí vývoj. Bohužel vše nasvědčuje tomu, že na pravé straně spektra má tentýž záměr Václav Klaus (netvrdím, že oba pánové pracují ve shodě, i když některé indicie tomu napovídají). Jeho podpora směšnému slepenci zvanému Hlavu vzhůru, složenému z nacionalistické kandidátky komunistů, jejích přívrženců a poslušných loutek bývalých zákulisních hráčů ODS, se zdá nepochopitelná i pro tradiční podporovatele Václava Klause, mezi něž se počítám. Václav Klaus ale většinou přesně ví, co a proč dělá. Možná, že cílem není dostat do Sněmovny pár podivných figurek, ale „jen“ rozložit pravici na atomy. Žádné sjednocující se pramínky, ale pravý opak, co nejvíce samostatně kandidujících subjektů a co největší oslabení ODS. Výroky o mezivolbách, které ho absolutně nezajímají a v nichž není žádné zásadní téma, dostávají v tomto světle najednou úplně jiný smysl.

Spojme to se zprávami od současného prezidenta. Svým ministrům slibuje vládnutí minimálně do dubna, neboť podmínky pro sestavení nové vlády nastaví tak přísně, že je nedokáže nikdo splnit. Oba zmínění pánové už v minulosti prokázali, že umí své kroky koordinovat. Není skutečným cílem znovu přenastavit politický systém k obrazu svému? A nebudou náhodou předčasné volby s opět novými subjekty znovu příští rok na podzim? Neblížíme se opakování opoziční smlouvy v novém provedení?

Jak rád bych se tentokrát mýlil.

Rubriky
Aktuality - volby 2013

Konzervy na Karláku…

I v rámci volební kampaně se nezapomíná na ideové debaty. Hostem salónu Kamily Bendové na Karlově náměstí byl včera prof. Petr Fiala s nímž Marek Benda a další pražští konzervativci diskutovali o jeho programovém textu Politika jaká má být a dalších tématech.
Konzervy na Karláku…

I v rámci volební kampaně se nezapomíná na ideové debaty. Hostem salónu Kamily Bendové na Karlově náměstí byl včera prof. Petr Fiala s nímž Marek Benda a další pražští konzervativci diskutovali o jeho programovém textu Politika jaká má být a dalších tématech.

Rubriky
Aktuality - volby 2013 Řekli o mně

Kroužkujte Marka Bendu!

Tomáš Töpfer, herec a ředitel Divadla na Vinohradech:

uvozovky Já vím, a to nejsem ornitolog, že se kroužkují ptáci a ne lidé. Tentokrát ale musím udělat výjimku a „okroužkuji“ svého kamaráda Marka Bendu. Proč? Protože podle toho poznáte, stejně jako u ptáků, že se nikam nestěhuje, že není přelétavý, jako mnozí jiní stěhovaví „ptáci“.

Jaroslav Kubera, primátor města Teplice:

uvozovky Občas Markovi napůl v žertu vyčítám, že musí lézt před novináře i s absolutně nepopulárními tématy. A ještě je někdy vysvětluje tak, že mu skoro ani já nerozumím. Současně si uvědomuji, kolik je toho schopen obsáhnout a odpracovat. Česká politika potřebuje skutečné politiky, kteří se za svůj názor nestydí. A kteří v životě dokázali, že se nebojí. Já bych Marka Bendu zakroužkoval. Váš Jarda Kubera

Prof. JUDr. Karel Eliáš, hlavní autor návrhu nového občanského zákoníku, právník, právní vědec a přední český civilista  a komercialista:

uvozovkyPoznal jsem Marka Bendu jako jednoho ze svých studentů, znám ho jako kolegu v Legislativní radě vlády a pozoroval jsem jeho práci v ústavněprávním výboru Poslanecké sněmovny při půlročním projednávání návrhu občanského zákoníku. Náleží mu mé uznání za jeho právnické znalosti i respekt k jeho zásadovosti a čestnosti. Je to člověk, který splní, co slíbil. Proto si přeji Marka Bendu v našem Parlamentu.

Rubriky
Aktuality - volby 2013 Komentáře a články

Co dál s panem Ištvanem

Pokud už člověk kandiduje a uchází se o hlasy voličů, mělo by být jasné, jak se bude chovat v některých klíčových situacích či jak přistupuje k některým aktualitám. Pokládám za nezbytné alespoň na zde sdělit svůj jednoznačný postoj k policejnímu zásahu na Úřadu vlády ČR 13. 6. 2013, který celou dnešní krizi rozpoutal.

Rád bych od sebe oddělil dvě roviny problému. První je vztah Petra Nečase s Janou Nagyovou, druhou výše zmíněný zásah policie pod přímým řízením osob z olomouckého vrchního státního zastupitelství, jmenovitě pana Ištvana. Bohužel obě tyto kauzy pro veřejnost splývají, což je vidět mimo jiné na skutečnosti, že nejvíce jsou nám otloukány o hlavu vysoké odměny Jany Nagyové. V podstatě souhlasím s tím, že konzervativní premiér si nemůže dovolit kvůli milence opustit manželku a že je to dostatečný důvod k jeho pádu. Je to možná kruté a tvrdé i vzhledem k obecně liberálnímu pohledu společnosti na rozvody, ale já se s tím ztotožňuji. A vysoké odměny jsou už spíš jen českou třešničkou na dortu, hrající na naši závist. Tolik k Petrovi. Je mi ho osobně hrozně líto, pokládám ho za jednoho z nejschopnějších a nejpracovitějších lidí, které jsem v politice poznal, a myslím si, že jeho vláda udělala v rámci možností opravdu maximum. Ale sám vždy věděl, že politika je tvrdé řemeslo a že za osobní selhání se platí.

Druhou stránkou věci ovšem je, za jakých podmínek padl on sám, padla vláda jako celek a byl odstartován dnešní vývoj. A to je myslím zcela jiný příběh. Vždy jsem trval na tom – a stačí si přečíst moje vystoupení k novému zákonu o státním zastupitelství – že chci nezávislé státní zastupitelství a že do něj politici opravdu nemají co mluvit. Ale trvám na tom, že současně s nezávislostí musí přicházet i zodpovědnosti. Politici se zodpovídají jednou za 4 roky (prezident za 5, senátoři za 6). Každý, kdo má mít v zemi jakoukoliv moc, musí unést i odpovědnost za ni. Tvrdím, že pan Ištvan a jeho „melody boys“ nesou plnou odpovědnost za zásah v červnu 2013. A že už nyní je možné zcela jednoznačně konstatovat, že byl nepřiměřený a neoprávněný. Nechci teď rozbírat právní aspekty, ač k nim vím dost, to bude úkolem obhajob. Ale má-li by státní moc především bránit páchání trestních činů, měla v případě „trafik“ zakročit – a já je opravdu v žádném ohledu nepokládám za trestný čin – již v únoru, v případě úkolování Vojenského zpravodajství nejpozději v dubnu.

Velmi bych uvítal, kdyby naše represivní orgány dokázaly některé zákulisní hráče alespoň postavit před soud. Zatím se ale nic takového nekoná: trestní stíhání v případě „kmotrů“ nebyla zahájena žádná (nepočítáme-li dopravní nehodu pana Janouška), obvinění nebylo sděleno žádné. Z tohoto hlediska byl celý zásah v Praze včetně následující tiskové konference jen nesmyslnou demonstrací síly a moci bez jakéhokoliv zakončení. A to je přesně to, co státní zastupitelství nesmí činit. Jeho úkolem není předvádět se před veřejností, na koho si ještě může troufnout. Natož pak zavděčovat se politikům – proč asi paní Benešová mluví o povýšení pana Ištvana? Za zásluhy o pád jí nepříjemné vlády? Úkolem státního zastupitelství je žalovat za stát u soudu a dbát přitom na ochranu dobrého jména potenciálních pachatelů. Jen soud rozhoduje o vině (a trestu), státní zastupitelství jen žaluje.

Můžeme samozřejmě ještě několik měsíců počkat. Tři měsíce po zásahu v Praze je ale myslím zřejmé, že propojení „právní konstrukce“ v případě trafik a hloupého úkolování Vojenského zpravodajství s kmotry a zabavenými stamilióny a kily zlata bylo zcela umělé a účelové. Z tohoto hlediska byl červnový zásah pučem policejních plukovníků, respektive státních zástupců, za který musí nést jeho aktéři zodpovědnost.