asd asdsa f
Média

Stát se s církvemi vyrovnat musí. Z právních i morálních důvodů.

VYŠLO V ČASOPISE REFLEX

Podle zákona o vyrovnání s církvemi, který leží v poslanecké sněmovně, se církvím v příštích pěti letech vrátí lesy, pole a nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Církvím bude současně v průběhu příštích třiceti let vyplacena náhrada v celkové výši 59 miliard korun. Podle předsedy ústavněprávního výboru Marka Bendy tak dojde k definitivnímu vyřešení vztahu státu a církví. Po mnoha letech přešlapování se zároveň vyjasní majetkoprávní vztahy, které blokují rozvoj řady českých obcí.

Církevní restituce vyvolaly podle očekávání bouřlivou celospolečenskou debatu. Co říkáte opakovanému argumentu, že církev na majetek zabavený komunistickým režimem nemá právo, protože ho pouze spravovala, ale nevlastnila?

Zásadně s ním nesouhlasím. Vždy se jednalo o názor okrajový, zastával ho za první republiky například Prof. Antonín Hobza, který později figuroval v proticírkevních procesech. V roce 2008 byly  sněmovní komisi k majetkovému narovnání předloženy odborné posudky tří právnických fakult a v žádném z nich nebylo vlastnictví církevních subjektů zpochybněno. Historické vlastnictví církví opakovaně potvrdil také ústavní soud, který v některých případech dokonce rozhodl o vydání majetku. Jedná se například o majetek řádu premonstrátů či farnost Heřmanovice. Nepochybovala 1. republika a dokonce ani socialistické Československo, které majetek církevních subjektů vyvlastňovaly a uzavíraly s nimi darovací a kupní smlouvy.

Církev byla ale podle kritiků restitucí v nakládání s majetkem vždy omezena…

Veřejnoprávní omezení daná zákonem existují dodnes a vztahují se na řadu majetků, typově například na pozemky v chráněných krajinných oblastech nebo objekty v památkových rezervacích. Nijak to ale nezpochybňuje vlastnické právo vlastníka. Všichni, kdo dnes nároky církve zpochybňují, by si měli přečíst dřívější nálezy ústavního soudu. Ty jednoznačně potvrzují, že bez přijetí příslušného zákona bude trvat protiústavní stav, který je v rozporu s mezinárodními závazky k ochraně majetku. Jinými slovy, pokud zákon o majetkovém vyrovnání nepřijmeme, budou hrozit hromadné žaloby, které by církve jistě vyhrávaly.

Možná i v důsledku rozpačité argumentace ministryně kultury vyvolává otazníky stanovená hodnota odebraného majetku. Můžete připomenout, jak se k ní došlo?

Tato hodnota byla stanovena vládní komisí již v roce 2007 na základě detailních podkladů od církví a náboženských společností a zároveň dotčených státních orgánů, jako je Pozemkový fond ČR nebo Lesy ČR. Současná koalice pouze tento výpočet přijala a zvolenou metodu výpočtu potvrdila jako vyhovující i renomovaná auditorská společnost Ernst&Young. Je logické, že stanovená suma u nevydaného majetku je pouze kvalifikovaným odhadem. Pokud bychom ale měli odhadovat cenu každé jednotlivé nemovitosti či pozemku, které nemohou být z různých důvodů navráceny, byla by výsledná částka pro stát jednoznačně méně výhodná. Nejvíce napadaná položka „nadceněných“ lesů a polí: lesy a pole budou vydány, takže se za ně žádná finanční kompenzace platit nebude! Tak možná dostanou církve majetek za méně než 75 miliard, ale to je státu de facto jedno. Navíc férovost původního odhadu potvrdilo, že církve převezmou raději pole a lesy než finanční kompenzaci.

Budou mít církve dostatečné kapacity na to, aby majetek, který často už roky chátrá, dobře spravovaly?

Jsem přesvědčen, že ano. Uplynulo už víc než 20 let od původních restitucí a církve se za tu dobu správu majetku naučily a také ji dnes a denně v praxi ukazují. Navrácení majetku do rukou církve a související finanční vyrovnání naopak umožní nastartovat rozvoj mnoha českých obcí. Téměř pětina z nich má dnes na svém území pozemky fakticky nevyužitelné díky blokačnímu paragrafu ze zákona o půdě. Na místě navrácených chátrajících budov pak budou moci vznikat například hospice či jiná sociální zařízení, která církev tradičně provozuje. Zákon o vyrovnání s církvemi proto podporují starostové i Svaz měst a obcí.

Proč by nemohl dotyčný majetek spravovat veřejnoprávní fond, který by zároveň činnost církví financoval, jak navrhují sociální demokraté?

Veřejnoprávní fond pouze konzervuje nynější stav, v němž jsou církvím protiústavně upírána vlastnická práva, a jde proti principu nezávislosti církví a státu. Vždy jej prosazovaly dvě skupiny: ti, co se už těšili, jak budou takový fond spravovat a postupně tunelovat, a ti, kteří chtějí zachovat moc státu i nad církvemi. Účelem zákona není pouze narovnání minulých křivd, ale především zrušení zákona o hospodářském zabezpečení církví (z roku 1949!). Proto také došlo uvnitř církví a náboženských společností ke společné dohodě o rozdělení finanční náhrady, která všem církvím umožní fungovat i po ukončení financování duchovních. Katolická církev se tak de facto vzdala značné části svého majetku ve prospěch ostatních církví. Změnu financování církví prosadila mimochodem právě ODS, která na ní trvala od samého začátku.

Církevní restituce nemají ovšem podporu veřejnosti, navíc k nim dochází v ekonomicky obtížné době.

Samozřejmě vnímám, že nálada ve společnosti není příznivá, ale to je také důsledek 20 let přešlapování na místě. Vyrovnání s církvemi představuje dlouhodobý problém, s jehož řešením už není možné z právních i morálních důvodů vyčkávat. V důsledku tento krok státu uleví, protože umožní přestat vyplácet platy duchovních ze státního rozpočtu, a v praktické rovině přinese prospěch řadě obcí a jejich obyvatelům. Procházíme tímto procesem jako poslední země bývalého východního bloku. Všechny ostatní státy již restituci církevního majetku provedly, a to dokonce i země, které jinak obecné restituční principy neuplatnily nebo je uplatnily jen ve velmi omezené míře.

About the author / 

marekbenda