fbpx
Projevy ve Sněmovně

K občanskému zákoníku

5

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, dobré dopoledne přeji vám všem a pokusím se navázat tam, kde ministr spravedlnosti skončil.

Já pokládám návrh nového občanského zákoníku také opravdu za výjimečné dílo, které si zaslouží výjimečnou pozornost Poslanecké sněmovny a zasloužilo by si možná i lepší a klidnější atmosféru, než zažíváme doposud. Jestli jsme tady za poslední roky měli opravdu nějaké důležité zákony, tak je to největší změna českého právního řádu od přijetí Listiny základních práv a svobod a od koncipování nového pořádku v této zemi, který byl založen na svobodě a úctě k jednotlivci.

Tento zákon přichází s takto zásadně rozsáhlou změnou, která se samozřejmě promítá v celé řadě oblastí soukromého práva, která bude naprosto zásadního charakteru, bude potřeba se na ni připravit, ale znamená rozchod s komunistickým právem, které, vím, jsme 20 let opravovali, ale v mnoha základních institutech dodnes neopravili. Dodnes se vychází v podstatě z formálního pojetí právních aktů místo toho, aby se zkoumala vůle. Dodnes máme v občanském zákoníku absolutní neplatnosti smluv na základě formálních ukazatelů bez toho, abychom připouštěli a uvědomovali si, že důležitá je vůle smluvních stran, co chtěly ujednat, a ne skutečnost, jestli je to napsáno na tom či onom kvalitním nebo méně kvalitním papíře nebo formuláři. To jsou ty podstatné věci, který nový občanský zákoník přináší. Navíc si myslím, že přináší dramatické zjednodušení právního řádu, přes všechny kritiky, které jsou mu vyčítány. Když se podíváte na zrušovací ustanovení, ruší se 231 právních předpisů, některé částečně, některé více, ale 231 právních předpisů tímto návrhem, který je nám sem přinášen. To přece znamená výrazné zjednodušení právního řádu, po kterém všichni a tak často voláme, a v okamžiku, kdy přijde, z něj najednou začínáme mít strach.

Druhá věc je obecný princip projednávání kodexu v této Sněmovně, protože už jsem tady byl přítomen toho, kdy se se stejným ministrem spravedlnosti, ale i s jeho předchůdci už předjednával trestní zákoník. Je důležité najít tady shodu na tom, že potřebujeme novou úpravu, potřebujeme její základní principy a některé dílčí otázky necháme nevyřešené, necháme otevřené a budeme je řešit v následujících letech, protože potřebujeme tu základní kostru. Kdyby bylo na mně, tak já přicházím ze zásadním požadavkem, aby součástí občanského zákoníku tak jako ve většině civilizovaných zemí bylo samozřejmě také pracovní právo, byla také pracovní smlouva. Ale protože vím, že by to vyvolalo takovou kontroverzi a takovou komplikaci, tak říkám ano, ponecháme pracovní právo v socialistickém duchu jako zvláštní právní institut, necháme ho bokem. Pro mě je důležitější, aby byl přijat kodex jako takový, a můžeme se někdy v budoucnosti přít o tom, jestli do něj má být ještě zařazena, nebo nemá být zařazena pracovní smlouva.

A druhá poznámka, která navazuje na to, co říkal pan ministr Pospíšil. Pokud dojde k situaci, že tento nový občanský zákoník odmítneme, buďte si zcela jisti, že nějaká příští vláda ho přinese znovu. Stane se tak, protože nikdo jiný nenapíše – všichni ti odpůrci z akademických a jiných kruhů nemají žádnou svoji verzi a tezi toho, že má být jiný občanský zákoník, ale prostě chtějí ponechání stávajícího platného stavu, protože jim z mnoha důvodů, a mohl bych je vypočítávat, od toho, že na tom mají napsané desítky knih judikatury, až po to, že se nechtějí učit nové paragrafy a nové instituty, protože jim prostě vyhovuje. Nikdo jiný v této zemi žádný civilní kodex nezpracuje, tím jsem si zcela jist, a jediné, co bude, že budeme dále lepit – se všemi problémy, které tady zmiňoval pan ministr spravedlnosti v úvodní řeči, a myslím, že jich vypočítal jenom část a že bychom jich mohli vypočítávat desítky dalších – budeme dále lepit zákoník z roku 1964, budeme na něj dále navazovat další a další novely. Já bych to pokládal za velikou škodu.

Myslím, že je správné zákoník propustit do čtení ve výborech. Že je třeba si stanovit nějaký harmonogram jeho projednávání, kdy si řekneme, jakým způsobem dáme připomínky zvenčí, kdy je projednáme, že není třeba to nějak strašlivě uspěchávat, a víme všichni, že máme před sebou velký kodex. Ale ta základní teze: problematické věci nechme raději stát bokem, abychom jimi neztížili přijetí, a současně se domluvme na tom, že potřebujeme nové občanské právo a že žádné jiné tady v nejbližších letech, ale možná v žádných letech nebude. A ti, kdo ho dnes zamítnou, pokud by se tak stalo, a byli by v příští vládě, přinesou ten samý kodex, možná trošičku okopaný z jiné strany a jinými právníky. Já bych byl rád, abychom si toto všichni uvědomovali a spíš se pokusili ve společné spolupráci návrh zákona když tak upravit tak, jak si jednotlivé politické strany a kluby sedící v této Sněmovně přejí, ale současně hledat cestu k tomu, abychom se na něm shodli, protože ho pokládám za nejvýznamnější, jak jsem řekl, nejvýznamnější právní dílo od přijetí Listiny základních práv a svobod.

Děkuji za pozornost.

About the author / 

marekbenda

Archiv článků