Komentáře a články

Ještě k „náhubkovému“ zákonu

14

Během jara vyvolala velký poprask na české politické scéně novela trestního řádu a trestního zákona zjednodušeně novinářskou obcí přejmenovaná na „náhubkový“ zákon. Bohužel se stalo, že jsem se stal mediálním nositelem této iniciativy a to i přesto, že jsem nebyl jejím jediným autorem a podpořili ji téměř všichni poslanci s výjimkou komunistů a několika jednotlivců. To je dáno mou povahou, že když jsem o něčem přesvědčen, tak to hájím i v situacích, které se nedají vyhrát, a neuteču od toho. Což byl přesně případ „náhubkového“ zákona, kdy jsem zůstal v podstatě jako jediný obhájce, protože ostatní si vyhodnotili, že je to bude stát přízeň novinářské obce.

Abych ovšem stručně vysvětlil, o co v celém sporu šlo. PS schválila tři zásadnější upřesnění dosavadních pravidel zveřejňování údajů z trestního řízení. Všechny se týkají pouze osobních údajů jednotlivců zveřejněných bez jejich souhlasu! To je třeba si stále připomínat, odstrašující, varující či na nešvary poukazující charakter si samozřejmě zpravodajství může ponechat, jen nesmí proti jejich vůli sdělovat osobní údaje jednotlivců! Cílem celé novely byla právě vyšší ochrana osobních údajů shromažďovaných v souvislosti s trestním řízením. A stejně tak je v zákoně výjimka, že pokud je to třeba pro účely trestního řízení, pak je možné údaje zveřejnit (typicky výzva, jestli osoba nespáchala ještě jiné podvody, pátrání po oběti únosu apod.).

Jednak bylo zakázáno zveřejňování obětí trestných činů proti lidskému zdraví a osobní integritě (typicky oběti znásilnění či loupežného přepadení). Copak není ona osoba už tak dost traumatizována trestným činem, aby si na tom ještě nějaký bulvár zvyšoval zisk?

Druhou oblastí byl zákaz pro orgány činné v trestním řízení (typicky vyšetřovatele), aby před podáním obžaloby spekulovali o tom, kdo je pachatel. Pokud si nejsou alespoň tak jisti, že podají obžalobu k soudu (což ještě o žádné vině nesvědčí, o ní rozhoduje jen soud), tak nemají říkat, kdo by to případně mohl být. Tady si musíme uvědomit, že takové nepodložené obvinění nesmírně závažně zasahuje do osobnostních práv domnělého pachatele a že mu to už nikdy nikdo takzvaně „neodpáře“. Proto je třeba tyto spekulace omezit jen na případy. kdy už je vyšetřovatel kvalifikovaně přesvědčen  o vině podezřelého.

A dále bylo zakázáno zveřejňovat údaje z policejních odposlechů (nijak se netýká skrytých kamer a podobně), pokud nebyly použity jako důkaz v řízení před soudem. Věc, která vyvolala nejvíce emocí i u seriózních medií, ale přitom téměř nejjasnější a nejméně zpochybnitelná (navíc evidentně již před účinností novely nezákonná). Buď mají odposlechy sloužit k odsouzení pachatele, a pak není správné, že budou dříve zveřejněny, neboť mu to nahrává v jeho obhajobě (minimálně právo na spravedlivý proces, neovlivňování soudu a podobně). Nebo žádný pachatel není a pak má být odposlech skartován. Nic jiného ani nesmí platit, odposlech nesmí sloužit k jinému účelu než pro trestní řízení. Všechno ostatní je nezákonné a neetické. Dokonce jsme ani novinářům nezakazovali odposlech držet a využít jako návod, kde pátrat, zda-li se neděje něco nekalého, ale není možné vytržené řeči z nezákonně získaných odposlechů šířit pro zvýšení svého zisku!

A od počátku jsem i novinářskou obec upozorňoval, že toto je pouze obecný princip, vztahující se na každého občana této země. A tam, kde případně převáží veřejný zájem (typicky právě u trestného činu veřejného činitele, poslance, ministra apod.), bude možné údaje zveřejnit s odvoláním na  Listinu základních práv a svobod. Ale veřejný zájem je v tomto případě pouze výjimkou z jinak obecně platné zásady, ne naopak, tisknu všechno a ať se proti mně někdo hájí u soudu.

Když vidím všechnu tu špínu, kterou dnes kydají bulváry, a přečtu si občas „cenzurováno oslíkem Markem Bendou“, tak mám vždy radost, že jsem dokázal nějakou konkrétní osobu ochránit před zvůlí těchto „takynovinářů“.

To je celý příběh takzvaného „náhubkového“ zákona a já jsem hluboce přesvědčen, že mi Ústavní soud dá v obecnosti za pravdu a poukáže právě na možnost v konkrétním případě ochrany veřejného zájmu porušit obecné principy.

A vy, milí čtenáři, zkuste přemýšlet se mnou, jestli jsem někde udělal chybu…

About the author / 

marekbenda

Related Posts

  • OGO4cc3fb_istvan

    Co dál s panem Ištvanem

    Pokud už člověk kandiduje a uchází se o hlasy voličů, mělo by být jasné, jak se bude chovat v některých klíčových situacích či jak přistupuje k některým aktualitám. Pokládám za nezbytné alespoň na zde sdělit svůj jednoznačný postoj k policejnímu zásahu na Úřadu vlády ČR 13. 6. 2013, který celou dnešní krizi rozpoutal. Rád bych od sebe oddělil…

  • Benda-8645

    Ministerstvo se omluvilo, co bude dál?

    Tak trochu stranou zájmu prošla zpráva, že ministerstvo spravedlnosti uzavřelo smír s třemi bývalými poslanci, jehož součástí je omluva za nezákonnou vazbu a odškodnění v celkové výši 1,9 milionu Kč. To je v zásadě dobrá zpráva. Ač jsem se s těmi třemi hodně natrápil v dobách jejich vnitrostranické rebelie, pokládal jsem zásah proti nim vždy…

  • phone-210972_640

    Protizákonné nakládání s odposlechy

    V uplynulých týdnech, zřejmě pod vlivem dění na Ukrajině a možná i babišovského pohlcování státu, prošlo téměř bez povšimnutí několik kol dalšího zneužívání odposlechů a jejich publikování ve sdělovacích prostředcích. Já sám už jsem si kdysi vysloužil nehynoucí „nelásku“ veškerého bulváru za tzv. náhubkový zákon, což byla prostě novela trestního řádu zakazující publikaci obsahů neveřejných spisů, tedy prachsprosté krádeže, a jejich…

Archiv článků