asd asdsa f
Komentáře a články

Interpelace na ministra zdravotnictví

5

Vážený pane ministře,

jistě se shodneme na tvrzení, že pro adresáty zákonných norem je bezpodmínečně nutné, aby od počátku jejich působnosti (účinnosti) měli vysokou míru jistoty, jak budou zákony vykládány a za jaké konání jim případně hrozí sankce.

Dovoluji se se na Vás proto obrátit s otázkou ve věci nově přijatého a od 31. 5. 2017 účinného zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „zákon). Jak jistě víte, byl jsem po celou dobu odpůrcem zcela restriktivního řešení, které prosazoval Váš předchůdce a Vy jste jeho tažení posléze dokončil. Chtěl jsem do zákona napevno včlenit možnost tzv. kuřáren v provozovnách stravovacích služeb, obdobně tomu, jak ji navrhovatelé umožnili ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru.

Podle § 2 písm. i zákona je „provozovnou stravovacích služeb prostor potravinářského podniku (zde je odkaz na nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002), v němž je provozována stravovací služba zahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně“. Podle § 8 odst. 1 písm. k) zákona je v takové provozovně zakázáno kouřit, s výjimkou užívání vodních dýmek a podle odst. 2 též elektronických cigaret. Z této definice je zřejmé, že pokud se bude jednat o prostor potravinářského podniku, v němž je provozována stravovací služba nezahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně, pak se na ni uvedený zákaz nevztahuje. Podle zásady svobodné společnosti a Ústavy České republiky platí, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Z toho vyplývá, že úmyslem navrhovatele (definice provozovny stravovacích služeb vzešla z Vámi řízeného resortu a nebyla v průběhu legislativního procesu nikterak měněna) bylo nepostihovat přísným zákazem kouření ty prostory potravinářského podniku, které neslouží ke stravování zahrnujícím podávání pokrmů určených k přímé spotřebě v této provozovně.

Není mi proto jasné, proč Vámi řízený resort opakovaně mate veřejnost a tvrdí, že zákaz kouření se bude vztahovat i na bary, herny či nálevny, které nemají záměr prodávat pokrmy určené k přímé spotřebě v provozovně.

Co bych ovšem byl rád, aby se vyjasnilo ještě před účinností zákona, je vztah ustanovení § 8 odst. 1 písm. k) zákona a § 8 odst. 1 písm. a) zákona, podle kterého je kouření zakázáno ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření (podrobnosti o tomto prostoru jsou v § 10). Budou provozovny stravovacích služeb nezahrnující podávání pokrmů určených k přímé spotřebě posuzovány jako jiný veřejnosti přístupný (samozřejmě za podmínky, že budou veřejnosti volně přístupné, tedy nikoliv s podmínkami vstupu ať už danými členstvím v klubu nebo třeba omezením věkové hranice vstupu) a budou tudíž moci případně zřídit kuřárnu nebo budou posuzovány jako provozovna stravovacích služeb nezahrnutá pod zákaz kouření podle zákona?

Vážený pane ministře, protože nový zákon má značné dopady na svobodu podnikání v naší zemi a navržené sankce jsou drakonické (i když věřím, že jich zpočátku nebude využíváno v plném rozsahu), tak pokládám za férové ke všem provozovatelům stravovacích služeb, aby měly předem jasno o dopadech a výkladu předmětného zákona.

Je třeba říci najisto, zda veřejně přístupné bary, herny a nálevny, které nepodávají jídlo, mohou být celé kuřácké nebo musí mít oddělený prostor určený ke kouření podle § 10.

Marek Benda

 

About the author / 

marekbenda