parlamentnilisty.cz -- Až do nedávna jistota občanských demokratů, Praha, může mít další problém. Po kritice od předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody začínají hlasitěji zaznívat ostrá slova i z vlastních řad. Poslanec pražské ODS Marek Benda tvrdí, že v jeho regionu docházelo při sestavování kandidátky pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny k "velmi silovému řešení". "Bylo zajištěno, aby se odpůrci pana primátora Béma objevili na nevolitelných místech," řekl Benda v úterý serveru ParlamentniListy.cz.

V první řadě je nezbytné zdůraznit, že se nejedná o žádný protikorupční balíček, ale o snahu policie a tajných služeb získat zpět pravomoci, které jim byly v posledních dvou letech po důkladné diskusi odebrány, případně si je v minulosti nedokázali dostatečně obhájit. Už způsob projednávání ve vládě - bez připomínkového řízení a bez projednání v legislativní radě vlády - ukazuje, že vůbec nejde o systémový krok, ale pouze o předvolební agitku ministra Peciny, který by rád kandidoval za ČSSD.

Se zájmem jsem si přečetl zamyšlení Michala Musila JUDr. Marek Benda a jeho otec Václav. Pokládám za nutné zareagovat.

Předně bych mu chtěl připomenout, že jsme na to zmiňované pivo občas chodili proto, že si už tehdy Michal Musil myslel, že rozumí politice lépe než jím dnes vzpomínaný můj otec Václav a že my v Křesťanskodemokratické straně to pořád děláme špatně. A o tom jsme vždy dlouze a vášnivě debatovali.

Právnickou fakultu v Plzni jsem začal studovat v roce 2003, kdy jsem nebyl činným politikem. Studoval jsem řádně 5 let a obhajobu diplomové práce jsem tak ukončil v roce 2008. Posléze byla moje diplomová práce uznána jako rigorózní; obhajoba proběhla na jaře 2009.

"Bojím se, že Paroubek sice bude čtrnáct dnů tvrdit, jak podporuje Fischerovu vládu, a až vláda přinese úsporný rozpočet, řekne ne. A zjistíme, že jsme v půlce prosince, bez vlády, která s tím spojí důvěru, jsme bez úsporného balíčku a jsme bez rozpočtu. To mě děsí," říká Marek Benda v rozhovoru pro deník Právo.

Projev na konferenci na Tchajwanu.

Myslím, že než si praktikující křesťan může dát odpověď na tuto otázku, musí si položit otázku jinou, A to „co mohu od své volby očekávat, co mohu svojí volbou pomoci prosadit“. Na rozdíl od všech radikálních utopistů, socialistů a jiných budovatelů ideální společnosti víme, že Království Boží není z tohoto světa. Že tedy není cílem politiky vybudovat ideální společnost, ale spravedlivě spravovat zemi a umožnit každému hledat svou spásu nebo moderní terminologií své štěstí. Současně si uvědomujeme, že žijeme v silně sekularizované společnosti, která už neblahým působením ideí první republiky, ale hlavně totálním vymytím mozků za komunismu, má k Božím zákonům pramalý respekt, o vztahu většiny našich občanů k církvím ani nemluvě. To jsou bohužel limity naší situace, které musíme vidět akrátkodobě je rozhodně nezměníme.

Chceme-li vést seriózní diskusi o zákonu o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon), je třeba si nejprve vymezit, co je již v platném právu obsaženo a co tedy antidiskriminační zákon přináší nového.